Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

ROZJÍMÁNÍ

20. 02. 2022
0
3
151
Autor
LOP

Slimáčí čára se ve slunci leskne

kam se ten chlapík žene

do potom pro vzpomínky teskné

pro touhy pro cosi promarněné

 

Touha a marnost pěkně pospolu

jedna bez druhé ani ránu

proč pořád mířit do bolu

a přičítat bez dnů ráno k ránu

 

Ráno a den noci smutné

kdopak je asi spočítá

to potom ukáže k čemu jsou nutné

flinta ještě nepadla do žita

 

Snad jsem si příčinou sám

i strůjcem svého osudu

co jsem chtěl to skutečně mám

a jiný už asi nebudu

 

Obraz můj ta stálá polovina

kam kráčet mám či čekat jen

někde musí být do celku půle jiná

tak jako k noci patří den

 

Myšlenky hlavou jdou a jdou

nechce se věřit a přece ano

je dobře že tu se mnou jsou

ta čára je přes propast lano


3 názory

ok, díky za vysvětlení


LOP
21. 02. 2022
Dát tip

Zdravím vás pane Radovane.

Velmi mě těší, že jste si báseň přečetl. Chtěl bych se vyjádřit k pojmu "volný verš" a "vázaný verš". Použil jsem kategorii "volný verš", protože jsem se při psaní nenechal svazovat ustanovenými pravidly.  Já jsem se opravdu rozletěl hledat různá slova českého jazyka. Několik jsem si jich vybral a dal jsem je k sobě do této básně. Neměl jsem ambice dodržet nějaké ustanovené pravidlo pro psaní básní. Chtěl jsem něco sdělit.  A to je všechno.

Jinak,  nejste první, kdo mi to tady napsal. Tehdy jsem odpověděl takto:

Forma a obsah sdělení: Když se forma i obsah ve vzácné harmonii propojí je to paráda. Jinak v tom co píši, určitě upřednostňuji obsah před formou. Jako třeba okrasné květinové záhony ve srovnání s loukou plnou nahodile kvetoucích nějakých rostlin anebo les plný stromů vysázených v řadách a dokonalých úhlopříčkách ve srovnání s lesem, kde si stromy rostou druhově i prostorově neuspořádaně. Pořád je člověk v lese. A po záhonech se nechodí a po louce se může. A lehnout si tam a dívat se do nebe. A tak.

Ještě jsem si vzpomněl. Někdo řekl: „Není důležité, co se říká, ale co je slyšet. Tam někde se skrývá tajemství pravého sdělení.“

To je asi tak všechno pane Radovane. (Moc se mi líbí ta zvukomalebnost.)


Volný verš není nepovedený vázaný verš. U volného se autor může rozmáchnout, nenechat se svazovat čímkoliv, rozletět se. Tady ta možnost využita není.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru