Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNaše rodina - dovolená (2)
Autor
Koula
rodina – maminka Lenka, tatínek Pavel, bratr Tomáš, sestra Jana
a Václav (to jsem já)
Procházíme zvolna lesem,
taťka v koši houby nese
mamka misku s borůvkami
na večeři pod hvězdami.
Zpátky cestou do tábora
zaujala nás obora,
na pasece laně právě
s kolouchy se pasou v trávě.
Tomík spustí hned zvesela,
rodinku zná z leporela,
„ Mami a kde mají táty?
Tati, proč tu jsou ty dráty?“
„Jeleni si sami žijí,
setkávají se jen v říji,
mláďata jsou v péči laně,
která stále myslí na ně.“
"Dráty jsou část oplocení
do obory přístup není.
Zvěř si tady v klidu žije,
spásá trávu, z tůně pije.“
Konec
7 názorů
Taky bych ráda měla na Písmáku aspoň jednoho příznivce, který by komentoval mé básnické cykly od začátku až do konce. Žel takového štěstí jsem se nikdy nedočkala. Místní čtenáři jsou schopni vnímat jen některé jednotlivé básničky. Cykly v žádném případě.
Alenakar, děkuji za trochej a za všechny tvé komentáře. Jediná jsi vydržela číst a komentovat až do konce. Moc děkuji, vážím si. Přeji ti hodně čtenářů.
Moc se mi to líbí, včetně toho, jak tady tvůj rytmus roztomile klopýtá přes pařezy a vývraty. To se k dětské básničce hodí. Patrně to měl být původně trochej, který měl vypadat třeba takto:
Jdeme spolu zvolna lesem,
taťka velký košík nese...
ale i kdybys ovládal formu skvěle, nebude ti to nic platné. Já píšu bezchybně a zajímá to tady opravdu jen hrstku lidí. Nepřestávej ale psát vázané verše... I když teď právě zajímají jen pár čtenářů, já mám v živé paměti doby, kdy jsem dostávala třicítky jednu za druhou. Teď tady převažují modernisté a ti si tě ani nevšimnou. Kdo ale ví, jaké složení čtenářů tady bude za měsíc nebo za půl roku?