Sudičky

Venku pršelo. A pršelo již 40 dní a 40 nocí. Ve světničce nad kolébkou vyřezané ze smrku se skláňely tři postavy. Vosk ze svící jim krášlil dlaně. Tu  ta první nahlédla do kolébky, ve které spalo děvčátko krásné jako obrázek. \"Dávám ti do vínku, že budeš chlastat a kouřit.\" řekla chraplavým hlasem, polila dítko rumem a vdechla mu do tváře kouř ze Startky. Děvčátko se rozkašlalo. Ale už se k malému stvoření drala ta druhá. Z těch tří jistě nejkrásnější, však jak se říká - mezi slepými i jednooký je králem. \"Dávám ti do vínku, že se budeš líbit všem mužům.\" vzala do ruky rtěnku a pomalovala dítěti rtíky, potom použila deodorantu a jeho odérem provoněla nejen kolébku, ale i celičkou místnost. Ta třetí, co přistoupila ku kolébce, měla nohy nejvíce od sebe. \"Dávám ti do vínku, že se budeš živit prostitucí.\" a navlékla děvčátku na ručku prezervativ. Hned nato stařeny sfoukly svíce a zmizely. Rodičové, kteří scénu sledovali pootevřenými dvířky posmutněli. \"Zase se na nás štěstí vyzvracelo.\" řekl muž a vzal svou dcerušku Květušku do náruče a zahrabal ji na zahradě dva metry do země.

---