JUNGIANA LITERÁRNÍ: 4 / DOPIS OD VNITŘNÍ ŽENY / CARL JUNG MEETS SIMONE BEAUVOIR

čtvrtá z devíti, celý cyklus zde https://www.pismak.cz/index.php?data=readcoll&id=7951

 

Psala jsem ti dávno neumělas číst

oči ti nevznikly neznalas písmena syntaxi nápěv i slova

sedělas nad knihou nechtělas vypadat krásně

Přese mě a skrze mě vše teče; snad mě teď vidíš

nezalepuj mě zpátky do obálky

 

Našlas mého bratra, ležel omámený na bojišti z Valhaly vracel se do světa

přineslas ho mě vyhodila nikdy ses mě nezbavila

nikdys mě nenašla bosorku bez těla nad vlastní mrtvolou vznáším se tančím vinu řinu se hynu

nad vlastní mrtvolou laju slabému druhému pohlaví

 

Skrz vodu vede ke mně cesta pod domem vlhké sklepení

proto máš sny o vězení útlaku útisku ústrku úprku

o tom jsi napsala román ve dvaceti letech

nemůžeš musíš mě zachránit vrátit mě do těla žije dýchá tepe mlčí něco říká

někdo tam hlídal rozpadá se můžeš jít do srdce vod

uprostřed bojiště stojí nový dům

 

Valhalou to nekončí kletbu zrušit nestačí ještě musíš zbourat věž

šedou věž krkavců domov sebevraždy hrady se blíží někde tam jsem já

žena uvnitř červa co zírá z stříbrného zrcadla

jsem to já, kdo ho poštval proti tobě

nejsem to já kdo vstane z černého katafalku

 

Běž za hlasem listí větví zabitého šíleného dítěte

místnost bez dveří prázdnota nicota vybraná kolébka noc

velryba otevře kostice z korzetu zodpoví otázku s krajkami mašlí

zas budeš stoupat na vrchol hory k oltáři na zádech se mnou

 

tentokrát se mnou konečně promluv na kraji bazénu žraloků

tentokrát nevbodni obětní athame přišlo by oko bouře

Sauronovo oko na punčoše

co mě popírá v jádru mé galanterní ženskosti

zbývají vejce lastura kusadla chapadla naděje beznaděj

ze srdce vod zvládneš mne vylovit čeřenem

 

Ať se stalo cokoli, přesto dokážeš být žena

ještě to dokážeš

vrať se

---