Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dívka a moře - Mangrovy VI.

17. 04. 2022
8
29
354
Autor
Andreina

Jsme na konci s povídkou i mým současným pobytem na Písmáku. Zvedáme kotvy a míříme za novou prací do míst, kde se na net nepřipojím. 

Takže nezbývá, než abych vám popřála hezké prožití zbytku svátků a bohatou pomlázku těm, co chodí koledovat. Všem dohromady potom připomenout, že s končícím půstem není povinnost plnit ordinace lékařů záněty žlučníků, kolikami všeho druhu a zmrzačenými žaludky. 

Tak to přežijte ve zdraví a pokud moře dovolí a budete mít zájem, objevila se bych s dalšími příhodami potrhlé holky nejdéle začátkem července z dovolené.

Mangrovy

(květen 2003)

VI.

 

Dívka se vrátila na palubu zároveň s Pumpičkou, který nesl plastový box s víkem na přepravu živých vzorků. Bedýnka měla šedesát na šedesát na padesát s pěticentimetrovou uzavíratelnou škvírou ve víku.

„Do toho ji chceš nacpat?“ zamračila se na Ichtyla. „Vždyť má holka dva metry a nebude se moct ani pořádně protáhnout.“

„Jestli chceš, uvážu mambu na provázek a můžeš ji na palubě venčit,“ navrhl doktor, „neblázni, hadi trávěj většinu života stočený do závitů.“

„Jen aby, a teď řekni, co mám dělat,“ popadla box a poklekla s ním u overalu.

„Mamba je stočená u nohavice, tak tímhle,“ vzal do ruky rybářský prut, který donesl Plešoun, „přitisknu neopren k palubě v místě hrudníku. Ty nacpeš límec do škvíry ve víku a rozvážeš tkaloun.“

„A dál?“

„Vyženem ji do boxu.“

„Jak?“

„Prutem,“ doktor opět pozvedl díl rybářského prutu.

„Ichtyle, dělal si už někdy něco podobnýho?“ zeptal se opatrně Čočka. „Kdysi jsem točil pro jednoho bláznivýho herpetologa. Měl barák nacpanej plazivcema, ale choval se jinak než ty. Měl z hadů respekt, ale ne strach.“

„Já taky nejsem herpetolog, ale ichtyolog. Když jde o normálního hada, nebojím se, ale z týhle bestie strach mám.“

„Prcku, v Austrálii jsi žila v chatě s taipanem a vyhazovala ho ze svý postele. Myslíš, že je tohle správnej postup?“ oslovil kameraman dívku.

„Nechci do toho Ichtylovi kecat, akorát jí nesmí ublížit,“ odpověděla vyhýbavě, ale postup se jí také nezdál.

„Máš lepší nápad?“ mračil se Ichtyl.

„Mám,“ přikývla.

„Prcku, nejdřív dopodrobna vyložíš, co máš v úmyslu. Z tvejch nápadů mě naskakuje husí kůže,“ zasáhl do debaty šéf.

„Jako bych někdy vyváděla blbosti,“ zamumlala, ale nahlas řekla, „prostě mambu vyklepem do boxu. Čočko a Zrzoune, připravte se. Až řeknu teď, zvednete každej žaket za jeden rukáv do vzduchu. A držte si ho od těla, i když si myslím, že se nic nestane.“

Nečekala na další otázky, rozvázala uzel na konci nohavice, který dvakrát přehnula a přišlápla. I kdyby had chtěl zaútočit, tolik vrstev prokousnout nemohl. Potom přitáhla box u něhož pootevřela víko. Popadla konec nohavice, prostrčila vzniklou mezerou do přepravky a pustila.

„Teď,“ zavelela.

Zrzoun s Čočkou popadli rukávy, zvedli overal a had sklouzl nohavicí do boxu. S vítězoslavným úsměvem přirazila víko. Akce netrvala ani pět vteřin.

„Vidíte?“ rozhlédla se. „Vy chlapi dokážete hodinu plánovat, co já, pitomá ženská, mám za pár vteřin hotový. Vždyť ta chudinka je z toho víc vyvalená, než my všichni dohromady.“

„Jenomže my máme pud sebezáchovy, což se o tobě říct nedá. Koukni,“ Ichtyl přiložil dlaň na průhlednou stěnu boxu, reakce byla okamžitá a po plastu stékaly krůpěje jedu.

„Do prdele,“ ulevil si Plešoun, „co se stalo? Koukal jsem jí na hlavu a přísahal bych, že se nepohnula z místa. To byl fofr. Prcku, kdyby chtěla, tak tě ťafla během okamžiku, kdy opustila rukáv a než dopadla na dno. S tímhle nechci mít nic společnýho. Vyhoďte to.“

Plešounova poslední slova vyvolala otázku, která do této chvíle nikoho nenapadla.

„Ichtyle, co s mambou uděláš?“ zajímalo Čočku.

„Máme přece ve Francii známýho herpetologa. Až mu dám vědět, že vezu mambu zelenou, skočí na první letadlo do Marseille. Tihle hadi nejsou v teráriích obvyklým jevem. Zajímavá pro něho bude i informace odkud pochází. Je to sice had žijící převážně ve větvoví, ale loví i na zemi. V mangrovech zřejmě vybírá ptačí hnízda. Je to v době hnízdění pohodlnej způsob života..“

Dívka zůstala na vědce nevěřícně zírat, potom jí oči zaplavily slzy a plačtivě vyhrkla: „To nemyslíš vážně!“

„Myslím,“ kývl Ichtyl.

„Vždyť my máme zvířata fotit a filmovat. To chceš, aby skončila nadosmrti zavřená ve skleněný kleci? Je to svobodnej tvor, kterej patří sem,“ ukázala na mangrovový porost, „a ne do terária. Tohle vědět, tak bych ji nikdy nechytala.“

„Prcku, pro hada není úplně důležitý jeho přirozený prostředí. Jednou za čas spolknou kořist a potom stejně odpočívaj a trávěj,“ snažil se ji uklidnit šéf.

„Jak to víš? Jak víš, že tu někde nemá partnera nebo mladý?“ bránila svůj názor roztřeseným hlasem.

„Prcku, u hadů …“ pokusil se vznést další argument Ichtyl, ale dívka mu skočila do řeči.

„Je to jako s tím krokodýlem a to jsem si myslela, že jsi lepší člověk než on,“ vzpomněla si na případ u australského pobřeží, kdy se jim usídlil na palubě mořský plaz a ukázala na šéfa, „kterej by ho byl klidně poslal do zoologický. Tenkrát si se chudáka krokouše zastal, ale dneska se chováš úplně stejně. Jsi zlej, nedovolím ti ji uvěznit. Já mambu chytila a taky ji pustím,“ zakončila proslov plný výčitek hodně zvýšeným hlasem proloženým vzlykáním.  

Ichtyl na dívku chvíli smutně koukal, potom vzal box, otočil dnem vzhůru a podal jí ho: „Polož ho na pažení pantama víka k sobě. Uvolni pojistku a posuň nad vodu. Plave dobře a cestu domů najde. Ale netušíš, jak velkou chybu děláš,“ po poučení, jak má hada vypustit a odešel z paluby.

„Tohle si přehnala. Ichtyl by žádnýmu zvířeti neublížil ani ho neuvěznil. Pokud ho chtěl někomu věnovat, má proto hodně dobrej důvod,“ zamračil se na ní Plešoun a také odešel.

„Myslím, že už jsi nás poznala dobře, než abys vznášela takový obvinění. Já toho Ichtylova přítele znám. Je to vědec z Pasteurova ústavu. Zabejvá se výzkumem sér a většina ampulí v lodní lékárně je od něj. Ochrana při uštknutí mamby zelený neexistuje. Její jed obsahuje mimo neurotoxinů a kardiotoxinů ještě další svinstva jejichž pojmenování neznám. Díky tomu, že žije jen na malým území západní Afriky je případů uštknutí málo, ale jsou vždycky smrtelný. Pro vývoj novýho druhu séra, který může v budoucnu někomu zachránit život, je nutnej dostatek vzorků jedu. Musí však bejt čerstvý a takový lze získat jen odebráním v laboratoři. Nalož s mambou podle úvahy, nikdo ti nebude nic vyčítat, ale příště přemejšlej nebo se ptej na důvody, než někoho obviníš.“

Šéf skončil kázání a otočil se také k odchodu. Ještě předtím však přikázal Pumpičkovi, aby spálil neoprén v němž mambu dopravili na loď. Mohl být uvnitř potřísněn jedem.

 

Zůstala sama s boxem v náručí. Sedla si na palubu a rozplakala se při myšlence, jak se zachovala k člověku, který ji od počátku pobytu na lodi věnoval spoustu času. Od výuky francouzštiny až po výklad o životě  pod mořskou hladinou. Vždy měl pro ni milé slovo a našla u něho zastání. Po chvíli závojem slz zahlédla Čočku, který se vrátil.

Sedl si, vzal ji kolem ramen a snažil se utěšit: „Neplač, tohle se stane občas každýmu, že ujede.“

„Jsem pitomá,“ vzlykala, „co mám dělat?“

„Hele, doktor tě má rád, všechno můžeš napravit. Nejdřív přestaň brečet. Dej se do kupy a potom to spraví omluva. Taky nabídni, že budeš hada po cestě do Marseille opatrovat, já ho zatím šoupnu do skladu. Ichtyl zjistí, co tenhle druh potřebuje a vytvoříte mu spolu dobrý podmínky.“

„Tak jo. Jdu se omluvit a zacházej s mambou opatrně, ať jí neublížíš.“

Čočka se usmál: „Neboj, budu s ní jednat, jako bys to byla ty a koukej sebou pohnout. Sejdem se v kuchyni, protože jestli nepředhodíme těm nenažrancům brzy něco k jídlu, potká nás horší osud, než mít mambu za tričkem.“

 

- konec -


29 názorů

Andreina
15. 07. 2022
Dát tip

Hezká číča, z každé strany jiná.


Delfín
15. 07. 2022
Dát tip

No, venku se včra zvedl vítr a bouřilo a svět byl tak nějak smutně černobílý...https://photos.app.goo.gl/pc37bkXiYPGEiVme6


Andreina
15. 07. 2022
Dát tip

Mirku, a proč bych neměla?

Za verše díky a řekla bych, že fakt zrovna smutníš. Tak koukej zvednout hlavu a vem si příklad z toho motýla.


Delfín
14. 07. 2022
Dát tip

Nevím...Proč bys měla? 

Nu, občas na mne taky padne smutek, že jednou si už nebudu moci číst tvé neuvěřitelné příběhy ze života, nebudu slzet ani se řehtat jako blázen, a to pak hledám útěchu ve verších, nejraději těch, co jsou možná trochu přehnaně optimistické...:-D

 

Motýlek den se z kukly noci rodí,

tykadly zkoumá okolí své hned,

Ty usmíváš se, což se právě hodí,

a on již rozletěl se poznat svět...

 

Tak šťastný let a přátele tam v dáli

pozdravuj, řekni, že je ráda máš,

že na ně myslíš v slunci, co již pálí,

když na pár slůvek od nich čekáváš...


Andreina
14. 07. 2022
Dát tip

Mirku, myslíš, že si na Tebe občas nevzpomenu?


Delfín
14. 07. 2022
Dát tip

Tak doufám, že si jednou s nostalgií vzpomeneš i na mne, Andrejko! 

Alespoň jako ten kanibal, co řekl: "Byl to v podstatě dobrý člověk!"

A kanibalja tiše přisvědčila...;-)


Andreina
14. 07. 2022
Dát tip

Mirku, také občas otřu slzičku při nostalgickém vzpomínání. Už nic není jako dřív.


Delfín
14. 07. 2022
Dát tip

Ještě mi to žlutě svítilo v avízech, protože jsem sem chodil přes tvůj profil. Znám již odjinud, ale zase tady bulím s tebou...


Andreina
11. 07. 2022
Dát tip

Květoni, mamby zelené nejsou vhodné k zakousnutí.


Andreina
11. 07. 2022
Dát tip

Kočkodánku, díky za další hezkou básničku, kterou jsem si mohla přečíst až teď. 

Přežila jsem a jsem zpátky.


Andreina
11. 07. 2022
Dát tip

Mirku a Jamardi, děkuji, že jste mi přáli šťastnou cestu.


Jamardi
18. 04. 2022
Dát tip

Jste šikovní a fakt se nenudíte! Taky přeji šťastnou cestu. :)


Delfín
18. 04. 2022
Dát tip

Milá Andrejko! Vše podstatné tu napsali již ti přede mnou, kočkodánek děj navíc hezky shrnul ve verších! Toho bych netrumfnul, i kdybych chtěl. Je služebně i věkem mladší, ale tohle je právem jeho hájemství, já tudy jen občas proplouvám, má doména (či domény) jsou jinde. Takže mládí vpřed!

A na mne jen zbývá, abych ti popřál i zde Šťastnou plavbu! Nejspíš už jste zvedli kotvy, ale už jsme se naštěstí rozloučili i jinde. Mirek ;-)


Tak to jsem rád, že jste ji nesnědli.


Kočkodan
18. 04. 2022
Dát tip

Mamba je už na kocábce,

a později v boxíku,

náhle to jde málo hladce,

dívka se dá do křiku,

potěšení zhaslo v bodě,

co se stane s hadem,

její srdce mladé

chce mít plaza na svobodě,

jak ostatně všechny tvory,

nesouhlasí s teráriem,

Ichtyl dle ní teda zlý je,

osaměla v lodní zádi,

očka slzy roní, vadí

jí faul k doktorovi,

objevil se Čočka, radí:

“Jdi za ním a řekni sorry...”

 

Andy, tož se i já připojuji s přáním co nejlepšího žití v době bez připojení. Obzvlášť sympatické zástupce fauny ode mne pozdravuj. Čau-čau!


Andreina
17. 04. 2022
Dát tip

Prométhee, díky za vysvětlení. Mohla bych říct, že zase budu chytřejší, ale obávám se, že mi tato informace v hlavě neuvízne.


Andreina - je to pozdrav v dialektu Twi, který je součástí velké skupiny dialektů jménem Akán, mluví se jimi hlavně v Ghaně.

nante = jít, yie = dobře, nua je výraz pro spřízněnou osobu (nejen pokrevně). Je to obdoba anglického "Farewell", nebo jugoslávského "Dobro došli." ;-)

Prostě přání šťastné plavby!


Andreina
17. 04. 2022
Dát tip dievča z lesa, Gora

Maruško, mamba skončila v teráriu v Pasteurově a dožila se úctyhodného věku 14-ti let. Další povídky jsou připravené, ale čas již nezbývá, tak zase příště.


Andreina
17. 04. 2022
Dát tip

Ireno, děkuji já Tobě a pokud Tě zaujmou i ostatní povídky, budu moc ráda. 


Gora
17. 04. 2022
Dát tip blacksabbath

Než se vrátíš, počtu tvé další příběhy... díky za ně a opatruj se, Andrieno!


o mambu ste sa určite pekne starali ... želám šťastnú cestu, živé písanie a teším sa na ďalšie príbehy***


Andreina
17. 04. 2022
Dát tip blacksabbath

Ivi, je to věčné dilema, které člověk řeší často, ale čím víc jsem poznávala, co člověk provádí v přírodě za zvěrstva, tím méně bych volila variantu nového séra. Z pohledu člověka, to jistě není správné, ale myslím, že náš názor nesmí být jediný považován za správný.


Andreina
17. 04. 2022
Dát tip

Aničko, děkuji za Tip.


Andreina
17. 04. 2022
Dát tip

Prométhee, tak toto je mimo mé možnosti. Prosím o překlad do češtiny, frániny nebo ájiny.

Děkuji za Típnutí.


Pro vývoj novýho druhu séra, který může v budoucnu někomu zachránit život.....Je to svobodnej tvor, kterej patří sem......chápu voba.......musím říct, že mi tvoje psaní bude chybět...(chjo...až do července)...šťastnou plavbu a opatruj se!!!!!!!!


Nante yie, nua!


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru