Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vše rodí se zas a znova

20. 04. 2022

216

Autor

taktedy

vše vymezený má svůj čas,

byla jsem plamen, co náhle zhas,

pramínek mizící v dáli,

smích, kterým jsme se smáli,

chvilková závrať v nás

vše vyřčeno bylo již,

psát nebudu, ani ty nepiš,

touha v mých dlaních dávno nehoří,

a ta trocha příkoří,

utkvěla v srdci, vždyť víš

vše rodí se zas a znova,

nad obzorem v barvě dozlatova

slunce, jež včera ztratilo svou tvář

nový den vítá a jeho zář

příslib, naděje je nová

2 názory

Jen bych si dávala větší pozor na rytmus. Výhrad bych měla celou řadu, ale hlavně: V první sloce mužské rýmy odpovídají. Důraz je na poslední slabice. Ve druhé sloce je zcela mimo rytmus druhý verš " psát nebudu, ani ty nepiš ". Zakončení je ženské, důraz je na předposlední, nikoli poslední slabice. To je zásadní rytmická chyba.

Radovan Jiří Voříšek

20. 04. 2022

Dát tip

Přijde mi to známé, nemyslím opsané ale jakoby opotřebované ve směru zamyšlení i provedení.

Tohle je pěkné: