SOUD (O)SUDU

V čutoře ani kapka,
V kapse ani zlatka,
Normálka!
Taková už je holt moje morálka!

Díra mezi nitkami,
Rány mezi pitkami,
Běžný jev,
To je můj pěstěný vzhled!

Nevěstkám závoje,
Vítězství bez boje,
Ne v kostele,
Střídám víru, když seto semele, vzývám postele!

Do jizev ostrá sůl,
Bez práce koláče půl,
Jak se mám, jak?
Že nekradu, tak!

Ráj?
Peklo?
K uzoufání nuda,
Co se to na mě upeklo!

Samá duna,
Horký písek,
Žeh a pak urna?
Jen v hrdle zalykaný vztek...

Cesta poslední,
Žhne slunce polední,
Obvyklé,
Pro honorace div že nezvyklé!

Vzduchem,
Ohněm,
Vodou,
Zemí,
Nejvíc ohlédnou se slepí, křičí němí,
Slyšet mohou hluší,
Kdo mě to ruší?

Á...už je čas, vím,
Okoralý chléb dojím,
Zabalím...se...

Až po Vás, madam,
Zavíráme krám.
I sud...

Soude,
Osude,
Diogéne,
Génie...

Já jsem umřel!