SRPEN

Čas zrání,
Stín se sklání,
Chladná rána,
Pějí ódy jíní,
My dva už bez žáru,
Toliko jiní...

Srp v žitě,
Nebo to byla flinta?
Jehly v kupce slámy, sena?
To je věc proměnná,
Že žár léta vyprchal,
Snad tím chladem svaté Anny,
Snad dotekem její dlaně,
Přestaly pít laně,
Z tůně lásek...

Čas úrody,
Senosečí,
Ani zrno nazmar,
U silnic jich lány brečí,
A ty klečíš,
Políbení?
Ne, jen otčenáš...

Vždyť letní noci,
Popíjení slasti,
Vášeň horkých dnů,
Punc hříchu nosí,
Tolik horkého dechu,
Větru Sahary,
Když jsme po jablku touhy,
Oba sahali...

Pryč,
Je to kdesi v tahu,
Na prahu,
Milénií?
Tak zbývá jen pár snopů,
Jablek,
Svazků a otopů,
Pytlovaný chtíč,
V podzimních jutách,
Vlákno pavoučích skic,
Dýně co je dutá...
...nadmutá...

...ne,
Žár vyprchal,
Ten vyčpělý džin,
Slepé zřítelnice,
Utopená koťata dnů budoucích,
Ořechy bez slupek rozluštění,
Louskáček si povzdechl,
Zase opuštěný...

...je zima...

Bude hůř!