Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

LISTOPADOVÝ DÉŠŤ

17. 08. 2022
1
1
129
Autor
Lili.

Konečně,
Přišel jsem k Tobě,
Trvalo to věčně,
Vyčítám to jen a jen sobě,
Teď zastavil se čas,
Na kolik dob, trvání?
Na chvíli...
To zavání!
Jsme v cíli...
Jen pro nás,
Zas a zas,
Čas,
A nemusí z kola ven nikdo z nás!
Vracím se pod ten strom,
Poháněn chtíčem všech tvých krás,
Sotva plavu, topím se v tom.

Neboj, neuhýbej,
Nejsem schopen všechno zatím pochopit,
Jen mi svoji náruč svěř, pohladit líce dej,
Nechám se osidly zrádnými do sítí lapit,
Nedám se ztratit,
Nemůže se nám to přece zhatit,
Nech ten déšť kanout na tvé vlasy,
I když on sám na ně nedosáhne,
Tenhle pocit mne z bídy spasí,
Snad chlad své prsty stáhne,
Neuhýbej,
Před mým polibkem na rty němé,
Tak se tomu poddej,
Nikam už spolu neodejdeme,
Rty bledé,
Hlínou obalené,
Bez výčitek spočinou.

Dívám se na Tebe,
Blízko a přece v dálce, hloubce,
Oči nevidět,
Nevzhlížím však do nebe,
V zoufalství se mi topí svět,
Přesto vím, cítím,
Vidím do nitra ohňů,
Opojení z citu mýtím,
Protože depresí nepohnu,
Ani o píď neustoupím,
Ten krok učinit, to prohloupím.

Přišel jsem,
Déšť neustává,
Listopadový den,
Můj smutek, pláč neustává.

Naposled pohladím tvůj kříž,
Ty v bílém tam pod příkrovem spíš,
Proseji zrnka země,
Mezi prsty coby sémě,
A pak...
...co bude pak?

Nechám ti tam další růži vadnout,
Odejdu a dál, dál budu v koutě chřadnout.


1 názor

sedlo mi to do nálady....u nás totiž prší....škrtla bych poslední větu...ale i tak */******


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru