Déšť

Odnášejíc sloučena

v cosi tekutého Slečna v modrém

vlasy přes oči Zmáčené

To je co již není

To ty 

Máš boty jako primadona

je to tak pošetilé

Mít touhu dotýkat se

tvých nohou

Když někde na světě nemají

ani boty

Já to nevím Ani ty snad ne

Něco si o tom můžu načmárat

do sešitu Budu

tomu rozumět snad jen já

Zůstaneme často stejní

nehledě na slova

Peklo

má drahá to jsou slova

z mých úst

Ráj

je jeden tvůj dotek Něžné slovo

Ale to už se sejdeme

někde za zdmi literatury

Déšť

co by tak ještě svedl ve slovech

Já to nevím

proto tě svlékám beze slov

a miluji tě pouze

tvým jménem