Ostruha

Bačkovský, díky, zrovna jsem byla po úrazu nohy... cením si!

Evži, díky!

Slepici bych zvládla, ale kohouta se bojím :-)

Ano, díky...

len keď sa to skončilo pozitívne

Ivo, s díky...

Luboši, to kvituji s povděkem:-).

Díky, Karle...

Ani po dnešku jsem nepochoval svoje úmysly, že budu číst i tvoje další dílka. (mrk)

Přikláněl bych se spíš k Alegně, tam by to bylo jako seknutí sekerou. Ale vím jak moc ráda máš skutečné opeřence, a nejen je, a taky vím, že bys mu pro jednou odpustila, neboť on to má i v popisu práce, chránit své hejno. Každopádně nutí k zamyšlení. I samotná dvouverší. Alespoň první tři.  

... a mohou se /v nártu/i zlomit... děkuju, dievča.

ostrohy bývajú ostré ...

Phil, to je zas jiný příběh, ano, slepice jsou kanibalové. Moc dík.

Bene, tady se směju... mazánkům kohoutům se neubližuje, tedy u nás ne, a ani slípkám... jsou tu do konce. Díky.

ivi, usmívám se... mám JEN hodné kohouty, chodí za mnou, pochovat se tehdy dal - nikdy by... a dík!

Al, děkuju, je to tak, nejen kohout může mít /bolavé/ ostruhy.

Povedený kousek. Mi naskočila asociace hnedle  při čtení, zůstala mi kdysi v hlavě. 

Bát se

zvednout

a vynést

mrtvolku

kohouta.

Víš to.

Než někoho

přivoláš

ostatní mu

vyklovou hlavu.

Nikdy se k agresivními a výbojnému kohoutovi neotáčej zády a už vůbec nikdy před ním neutíkej.... Nejsi přeci žádný chovatel „bábovka“....

"Pomóct!"

třeba se nechá i v náručí

vlasec fuč......

P.S....."bojím se, bojím, že umře!" Slitovalo se nebe nad kohoutkem a seslalo louce rosičku, louka dala travičku..........."

Úsporné verše, realita a podobenství, tak si to chápu pro sebe, tip

Jarmilo, díky... trvalo, než jsem si všimla omotaných ostruh, ten vlasec nebyl vidět. dík.

Žužlíku, díky za tvůj pohled!

Chudák kohout. Líbí se mi, jak jsi slovem ostruhy zdůraznila napětí, které kokrhání podrážděného kohouta vyvolává.

Jani, Renato - díky... je to diagnoza, ty ostruhy, víc nebudu...:-)

Irčo, hezky vyjádřená kohoutí dvojakost.

Pěkné a výstižné, obzvláště:

Ostruhy dní vyzývá k bojivytrvalá kohoutí kakofonie:

TIP