Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJít k tobě domů
Autor
Čestmír Světlo
Jít k tobě blíž,
až dotknout se tě,
tak jako labuť líbá peřím vodu břízokorým,
tak jako lehce,
jako když nechceš,
vůbec ne nahlas, říci nesmíš malý souhlas,
tak nějak tiše,
jako se píše,
jako se v tísni tisknou k sobě malé myše.
Jít k tobě domů,
vstoupit tam k tobě,
a zavřít ústa horkou lávou planých slibů,
zamířit hlavní,
k vedlejšímu vchodu,
dokázat jedním lokem vypít všechnu vodu,
topit se v kamnech,
topit se lásce,
a ráno jen tak odejít v plyšový masce.
Jít k tobě domů,
že jen se dívat,
smát se tvým retům, ale chtít je více líbat,
napít se krve,
stmívání zažít,
muset se bezejmenným stát a moc se snažit,
být předtím krásný,
nakonec bezdech,
utřít si ústa bezedná, když máš už naspěch.
2 názory
Radovan Jiří Voříšek
11. 10. 2022Svěží dech vydechuje tato báseň. A něžnost.
Je velice inspirativní pro zamilované. Nevím, jestli strukturu dokážu přesně popsat. Podle mého názoru se jedná o tezi, kdy je čtenáři v průběhu podán obraz zamilovanosti se záblesky racionálního pohledu na milovanou bytost (a ráno jen tak odejít v plynový masce, smát se tvým retům …) tedy obrazy, které ukazují, že význam básně (lásky) bude popřen, zlehčen a znovu potvrzován. Jakýsi souboj hormonů vzrušení a „rácia“.
Zároveň je skvělé, že tento motiv, tato struktura zpětně funguje skutečně jako láska, neboť možných významů a vysvětlení je více, ale žádné jednoznačné, čtenář neví, jak to dopadne. Stálé vracení k touze, ke světlým a vzrušujícím momentům, které nakonec stejně převládají.