Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKREMACE
Autor
Odettte
Táhlý tón houslí se rozlézá po síni
tváře všech přítomných zahalil smutek
kterým teď maskují své vášně zlosynní
- divadlo, šaškárna... Raděj bych utek!
Vždyť se tu cítím jak v nějaké věznici!
Kolem mne víří šum oplzlých hlasů...
náhle vše utichne - hledím vstříc řečnici
ženštině se zbytky rezavých vlasů
Nejdřív nás přelétne skelnýma očima
(před chvílí dala si hezkých pár deci!)
- pak zjistí, kde sedí truchlící rodina
a začne krákorat ty svoje kecy...
Poslouchám, jaký byl nebožtík skvělý muž
- milý a přátelský, furt stejný refrén...
A jak jsme nešťastní, že tady není už
(lidi si šeptají, že to byl kretén!)
Když takhle prožvaní bezmála hodinu
obrátí konečně zpocené čelo
dozadu k velkému černému pódiu
kde v rakvi spočívá bezduché tělo
Pak ještě chvíli se toporně uklání
„Obřad je u konce!“ kdákne pak tichem...
Dav pádí k východu a já mám nutkání
na celé kolo se rozeřvat smíchem!
12 názorů
Ale to je jasné, jen to epické zpracování je trošku nesourodé s tím básnickým.
Pane Litarsi, to je epická báseň. Básně se dělí na lyrické, epické a lyrickoepické. Epika má příběh zakomponovaný do básně, kdežto lyrika zobrazuje ve verších pouze dojmy a pocity. Lyrikoepika kombinuje obojí. Takže to báseň je.
Můj osobní názor také vychází z těchto příruček. Mým básním ale nerozumíte, jak jste i sám o sobě napsal, tak Vám těžko něco vysvětlím. Verš je pro mě obsahem i formou jednotný poetický celek, ne povídání s rýmem na konci.
pane Litartsi, opět Vaše typická odpověď. Mně zajímá Váš osobní názor, ne příručky. Ale to je marná snaha. Koneckonců o Vašem pojetí prozodie nejlépe svědčí Vaše básně.
Můžete si to přečíst v odborném pojednání o tom, co je sylabotónický verš.
Pane Litartsi, jaká prozódie chybí. Mohl byste to publiku konkrétně popsat?
Proto tam nechodím. Na dobré lidi si máme vzpomenout s přáteli a sklenicí něčeho dobrého.
Poezii tu připomínají jen ty vynucené rýmy, chybí prozódie veršů. Prozaická forma by byla vhodnější.
Jen dodám, že by možná velikost písma mohla být větší. Tohle není zrovna dvakrát "blindfriendly"...
Poutavě vylíčená atmosféra - syrově, bez příkras, s dávkou cynismu a sarkasmu. Verše plynou hladce. Divím se, že zde není více komentářů. Toto dílo mě zaujalo.
Ja som dala zahrať na funuse ťažkú rokovú skladbu - sólo ježibaby z jednej ropzprávky - to tak prebralo trúchliacich pozostalých, jedna radosť