Soumrak literatury co výlučně lidské kratochvíle

Philogyny - nejsme, ale Tvoji vášeň pro večerníčky celkem chápu. Jestli něco s Aruem jsme, tak jsme jako Trurl a Klapácius z Lemovy geniální Kyberiády, ale tu, předpokládám, asi neznáš. Nevadí, roboti určitě napíšou nějaká pokračování, protože příběhy jsou z jejich světa, a nikoliv ze světa lidé, kterým se v těch knihách říká Bleďoši, Rosolnatci, a dalšími nelichotivými jmény. 

Aru - ta AI napsala docela slušné pohádky, zajímavé bylo, že jsou v ní nějaké pojistky proti psaní fake news a fabulací, například když jsem požádal o stať zdůvodňující naprostou nezbytnost vyhlášení války Austrálii Českou republikou, tak mi napsala, že Česká republika s Austrálií neválčí, že k tomu není důvod, a že nic takového psát nebude. Nicméně když jsem požádal o sci-fi, tak jsem obrdžel solidní horor, ve kterém v roce 2075 čeští výsadkáři v černých uniformách (haha! ;-) obsadily Sydney, a rozpoutali mezi australany terror, že se sice místní pokoušeli o odboj, ale protože nemají v Austrálii žádné hory, tak byly ze vzduchu všichni spiklenci jasně vidět, a že Česká republika zavedla v zemi protektorát a ukázala tak celému světu, že je mocností, se kterou je třeba počítat. ;-)

Pak chtěl kámoš vědeckou práci, která by přesvědčivě dokazovala, že je země placatá, a dostal celkem slušnou fabulaci, která tvrdila, že tenhle názor ve skutečnosti sdílí a sdílela většina vědců, že kulatost se do modelu vloudila výpočetní chybou, a to všechno včetně různých citací a tak - ale když jsem chtěl později totéž já, tak jsem byl odmítnut. 

Rozhodně si myslím, že tahle technologie podstatným způsobem změní náš život - není to žádný primitivní chatbot, ale systém, který fakt rozumí lidskému jazyku, a zdá se být adaptivní, což jsem si i já myslel, že je ještě věc daleké budoucnosti. Rozhodně nás čekají "zajímavé" změny!

Vy dva jste jako Pat a Mat... :) 

Thea - pochopitelně, grafiky to postihuje jako první, už se dokonce stávkuje a protestuje. Samozřejmě marně, připomíná to ludity v době průmyslové revoluce, živě si pamatuji ilustrovaného dělníka z "Obrázků z dějin a pověstí", jak tříská kladivem do jakéhosi stroje a křičí "Tumáš, potvoro" - už v dětském věku mnou ten výjev docela pohnul.

Je to věčný lidský sebeklam, který rezonuje i tady Písmákem - prý máme duši, jsme cosi neopakovatelného, samozřejmě to přifukuje náboženství, nicméně člověk je jen boiologický stroj, a argument, že AI  jen kombinuje lidské vzory neobstojí, protože lidé také jen kopírují lidské vzory, dokola a dokola, kombinace, kompilace, variace téhož, a je jasné, že taková věc se dá analyzovat, dekomponovat a naučit, a stroje v tom nakonec budou lepší a rychlejší (už skoro jsou). 

Pro mě osobně je to osvobozující myšlenka - celé to drama s osudem lidské civilizace se zdá najednou směšné, když člověk jasně vidí, že ve srovnání s našimi robotickými nástupci jsme byli nedokonalým prototypem, asi jako autíčko na klíček ve srovnání s raketoplánem.