Písmák Nici
Chceš mi toho tolik říct
ale mluvíš z cesty
a vlastně o ničem
Jsem napjatý, co to bude
Chronos s Kairosem
Čas přidělený, vyměřený
předem daný.
Je tvůj a na tvé straně
nebo jsi jím zotročený.
Koncentrační
Vjíždíš do té slavné brány
Arbeit macht frei
žádné slávy
drsné přivítání
Dveře
Otevřel jsem dveře na škvírku
vešlo světlo
teplo z ohýnku
Otevřel jsem dveře světu dokořán
Klesající duch
Vešel jsem dovnitř
dveře vržou jako kdysi
zevnitř se valí proti puch.
Duch vědců dřív prudce stoupal
Plíživá smrt
Ticho
které jsme tak zatvrzele zachovávali
bylo už tak tíživé.
Pokoušel jsem se poslouchat ho
Bez tebe
Bez tebe
hodina má přes sto minut
a čas se vleče přes močály
bez tebe
Plýtvání božskou
Řekni mi všechno
po pravdě a nelži.
Prosím, neplýtvejme slovy.
Nejsi stavěná na proslovy
Nezapomenutelné
Když jsem dostal přímý zásah
světla zhasla
a já padal
Co jsem viděl, co jsem citil
Nechutná
Chvíli jen tak stáli
a pohlíželi na sebe s neskrývanou nechutí
Vždyť koukat se na sebe
nikdo tebe nenutí.
Nakonec nic
Mé cesty jsou strašné
hlavně zkratky
většinou zarostlé, neprostupné a prašné
ale nemůžeš už zpátky
Poškozená duše
Pokoj v domě
Dům na ulici
Místnost pro mě
Je to na mrtvici.
Jak s tím můžeš žít?
Jak můžeš v noci spát.
Jak s tím můžeš v klidu žít
když to víš
že život se mi zastavil.
Vem mě zpátky!
Vem mě zpátky
do otroctví.
Vem mě zpátky
do středověku.
Bylo by to fajn
Bylo by dobrý to zachytit v pohybu
ještě, než to dopadne
tam, kam nemá
Bylo by to skvělý
Odložená
Na rohu slečna odložená jen trochu povrchně oblečená
Kdyby to nebyla aspoň žena.
Lepší, než kdyby byla odležená
Za chvíli bude obležená
Pohasínání
Světlo v očích pohasíná
barva těla bledne
kytka utržená
v ruce zvadne
Hloubš a hloubš
Klesáme hloubš a hloubš
prohlubně v bahně
prohlubně hlavně
drolí se na dně
Staroba
Bloudili jsme po bludišti
zestárli jsme na letišti
pod křídly roztáhlými
za motory spuštěnými
Všechno jinak
Nepočkalas na mě ani náhodou
odvrátila ses z druhé strany
mohli jsme býti už dávno za vodou
ale to ne, zavřela jsi všechny brány
Přistávám k představám
Mávám svým představám
než dopadnou na dno
Mávám svým postavám
jež vymyslet šly tak snadno
Je bůh s námi?
Bordel, svinstvo, střepiny
z leva tanky, zabily
mrtví se válí po ulicích
umírá se teď snad po tisicích
Naposled
Zítra si naposled
ranní čaj uvařím
než na cestu se dám
K čemu byl ten spěch.
Nebude
Den, na který tak čekáš
nikdy nepřijde
Ač si to tak moc přeješ
tak to nevyjde.
Přítulná
Přišel jsi za mnou zezadu
polehtal jsi mě vystouplým motivem
po kterém bylo tak příjemné přejíždět prsty
zespoda nahoru a zase zpátky
Zabila ho smrt
Přemíra alkoholu
přehršle šprušlí k tomu
v postýlce jako v kleci
nejdřív litr a teď ještě deci
Snesitelnější
Mraky se pohnuly
tělem se přilnuli
milenci přeskládali
Barvy jsou pestřejší
Ve svých rukách
Má všechno na dosah
má všechny trumfy v rukách
i tam, kam dřív nedosáh'
stejně tak, jako když ještě bloudil v lukách
Nadčasový parfém
Něco,
co to, tady tak silně zavonělo.
Bylo to krásné, milá
tvoje tělo.
Voliver
Stalo se to ve velikém spěchu
zmatený jsem z toho všeho do dnes
mám do života jednu malou útěchu
že nevinný to tenkrát v pravdě vodnes
Boží blaf
Nechal jsi se unést hladem
podlehl jsi žízni málem
přijal jsi pozvání ke stolu
hladoví přátelé pospolu
Dlouhá tak akorát
Tam někde tady začíná můj příběh
jsem na začátku cesty
naději v očích
jak já se těším
Úd s Trhkundem
Potkal jsem se s Údem u mušle
co tam dělal
copak dělal.
Trhkund tam dlouho zevloval
Okluzní mžurk
Okluzní fronta na zubu
ploška sem tam, za špičákem
Až přijdeš, už tady nebudu
bereš mě pravým, levým hákem
Nehořlavá víra
Připravím pro tebe hranici
čekáš tak tiše, bez řvaní
neprotestuješ
sevřenou sanici
Taky to máte tak?
Tak jsme se na sebe těšili
když jsme spolu dlouho nebyli
že jsme se hned pohádali
na přivítanou
Pergamen
Spálím ten pergamen
plný tajných hesel
popsaný řadou cenných jmen
ať do nebe je nese
Přivítání
S ohlasem vítán s ovacemi
mizerně zaplacen
ale rád tam zpátky mezi všemi
Milý, drahý, postrádaný
Mezi čudlíky
Spočinuls mezi tlačítky
uvízl jsi mezi knoflíky
noční košilky
Jsi tam rád
Zážehová
Otevřu zas dvířka od kamen
zažehnu plamen, co měl být podpálen
Musíš hořet.
. není proč otálet
Svobodný duch
Jeho svoboda nekončí tam
kde začíná svoboda jiných
neuznává cizí hranice
Zasahuje do soukromí něžných dam
Bude, nebude?
Kdyby budoucnost selhala
víra v ní padla. dál padala
kdyby jsi vládo tolik nelhala
čekali bychom málo už od mala.
Díra v životě
Přecházeli spolu za ruce zamrzlou řeku
najednou ledy povolily
nebo se pletu.
Voda ho vzala
Až jednou
Až, když budem mrtví
až, když se za očima setmí
teprve pochopíme
že vlastně nic nevíme
Černobílý
není všechno černobílý
kladný, špatný, pozitivní
byl jsi dobrý,
líný,
Poslední rám
To už je poslední rám
pro obraz
pro tělo
na tomto světě
Modrá krev
Tvá krev je víc
než ta má
má mnoho modrých odstínů
ukládám jí do sklenic
Wishinutí
Klepání na dveře zvenku:
Pane Bože, ať mě vemou
ruce, nohy už mě zebou
Žádost o zaměstnání:
Plná galaxie prázdných slov
Mnohovrstevná pachuť slov
a zrádná vína
hlavy přítomných posluchačů
zamotala
Tření
Třel jsi ruce rychle o sebe
ať už zima více nezebe
Třel jsi dřeva jedno o druhé
vyšleh' plamen, bude hostina
Nic mě nezmění
Nic nezmění můj svět
alespoň ne teď hned
Nic nezmění mé snění
to nikdy nechci změnit
Ďábelská sympatie
Mám vztah ke zlu
celkem kladný
i když v jádru jsem snad dobrý
Stejně jako ve filmech
Zmíněná zmizela
Už odešla jsi
z mého světla
z duše klidu a pokoje
už odešla jsi
Převážně neškodná
Převážně nevážná
v podstatě obsažná
nevyčerpatelná
snůška nápadů
Hřebíky do rakve
Pět hřebíků do rakve
zatlouk' jsem
šestej se ohnul
Šestej hřebík
V toku
Myšlenky jdou
v proudu kolem
i proti se derou
v řeku strmou
Povýšení
Jsem běžnou zvěří
ne, horší, než nad jakou se měřím
vyvyšuji.
Vědění nás víc a rychlejš likviduje
Písmena
Písmena se lepí na řádku
o tom, jak vítr rozhoupá listí v korunách
pavučina lepí se k nohám na větvích, na stěnách
je to tak bohudík v pořádku
Na konci prázdno
Co bude na konci naší cesty.
Nic.
Ne, vidíš ho. Stojí tam
Ten dům.
Čmárání na zeď
Hesla na zdi
popsaná stěna:
Miluju tě
Lásko, kde jsi.
Ztracený zatraceně
nejtmavší hodina dne
dny budoucnosti minuly
ztracený v zatraceném světě
zatracený v ztraceném čase
Strom života
Pozoruj strom rodiny
jak roste, jak se rozvětvuje
kde začínají jeho kořeny
kdo to byl a kdo ještě žije.
Skrytá
Hledám v prázdných ulicích
bloumám lesem, domem zdola nahoru
Lovím v hrnci, zvedám poklici
všude prázdno
Živý a mrtvý
Když máš život naruby
vem si kámen do ruky.
Byl to předmět dvojí vraždy
kámen živý, mrtvý navždy
Zevnitř ven!
koukat se zevnitř ven
z díry ven
za oknem
za stromem
Tolerance
Tolerance poezie
k zadní brance se plazí jako zmije
Nebojte, nekouše
a nezabije.
Noční můra
Letí, leze noční můra
do světla, na světlo boží
na horkou půdu pod nohama
mám obavy o její třpyt poslední
Mezi řádky
Mezi řádky
začínám si hrát
mezi řádky
začínám si psát
Duše krajiny duší poutníka
Krajina do nás stále hlouběji proniká
prorůstá tělo kořeny
svírá nás svými větvemi
víc a silněji
Vychrstnutí
Prosté vychrstnutí tekutiny do prostoru
k zamyšlení nutí
taková škoda, bylo tak dobré
tohle pití.
Štěstí ?
Byl jsem moc okatě šťastný.
. a to se nesmí.
Kolem se pospolu svorně nadává
a ty to kazíš
Senzorická deprivace
oči ve tmě přivykají
prostor sotva rozeznají
stěna, náraz.
myšlenky se pohybují
Nejkratší
Losujete
kdo to bude
na koho to dneska vyjde.
toho tam pošlete
Ladným laním
Skryj tvoje kročeje
v pustině, ve světě.
Vždyť se nic neděje.
Odvrácená strana
Tmavá strana akvária
skrývá kal a utrpení duší
kostry se drolí na dně
Rybí volnost vzala za své
Vem mě pryč
Vítej drsná nahoto
jen dál temná temnoto
hladká, lesklá, mámivá
pojď sem
Pravidelně
Pravidelný režim
každou noc si střežím
pravidelný příjem
láskavostí
Komnata
Sdílej tu místnost temnou
sdílej ji pak jenom se mnou
komnata tajemná a vlhká
ta se nezdá
Svlékací
Svlíkám tě očima
mlha už začíná mě štvát
vašima našima
rukama procházíš sem tam
Překročila meze
Překročila hranici
moucha sedla na polici
bzučela a otravovala slušně sedící
přehnala mé danné meze
Hlavní bod
Pěkný uzavřený tvar
kolem dokola věnec hor
uprostřed kráter
díra jako hrom
Neodpustitelný
Prodělal jsi celé hoře
protrpěl jsi slzí moře
vždycky na vše sám
Zlomily ti lásky srdce
Aristokrat
Jsem dítě paní kněžny
a ne nějakýho kvítka.
Jak to bývá běžný
stačila slov snítka
Byl jsem tam taky
Tam, kde končí vaše snění
tam, kam nesahá vaše představivost
Tam všude jsem byl.
. a těžko to změním
Hyzdilům
Hyzdíme básně
hyzdíme písma
jsme v jednom klubu
a věc je jistá
Ještě by to šlo II
Chtěl bych tě vidět
jak na koně nasedáš
přál bych si užít
až si mě osedláš
Bloumání
Smím jen tak bloumat kamkoliv
chci se zas toulat kdekoliv
jen se tak loudat s pistolí
terčem si vybrat přísloví:
Zapadlý vlastenec
Opadavý strom nad hlavou
štěstí jak hrom
s touhle povahou.
Až foukne vítr
Úklady ontologie
Jsi se mnou
Jsem s tebou
Jsouc sami sebou
Bez obav
Jin vs Jang
Když se dvě slova utkají
když dva světy kolidují
východisko nehledají
jen jak by se naštvali.
Následovník
Sem si nesedej
je tu vážně bláto.
Už jsem dospělej
předej mi to dláto.
Studený Sťu
Chystáš zas pletichu
plížíš se po schodech
tajně a pokoutně.
Už bereš za kliku.
Jen pro mě
Bijete pro mě jako hodiny
jako téměř vlastní
příslušníci rodiny
Když se tak člověk zastaví a zasní
Kříž
Teď měl bys spálit občanku
vždyť nekouknul ses do tanku
a to je potíž
Kolik ti zbývá do metru
S rukama za hlavou
S rukama za hlavou
sázím se s představou
že měl bych brzo vstávat
Duševní potravou
Pracant
Budík zlej
a mně se nechce vstávat
přetrh sen
nutí mě nadávat
Nikdo ti nepomůže
Ruka je děravá
ta, co ti mávala
na cestu nic nedala
Čekal jsi od Boha.
Vlnivé haiku v zatáčce
řeka se skrčila
vlny, co tu nebyly
se lekly bezvětří.
Zvukomalebná
Ta píseň v dáli
chovala se jako zvukomalebná.
Zblízka se válí
je jen půdopokryvná.
Místo na sezení
Krčma dost zahulená
hospoda narvaná
Snad není kam.
Sednu si tam
Sezónní děvy - A byl utrum!
Vesna nohu pokrčila
Živa vlasy rozpustila
Oseň, ta se předklonila
Morena pud utlumila
Mezí prsty
Mezi prsty se mi roztáčí tma
Držím jí, nebo ani cíp.
Před chvílí se mi tam ještě chvěla
Teď místo lepého těla
Nakonec nic
Hledala Slunce ve tmě
na konci chodby
bloudila lesem
se stromy se radila jemně
Vždycky je na co si připít
Když se stane něco špatného, pijete, abyste na to zapomněli;
když se přihodí něco dobrého, pijete abyste to oslavili;
a když se nestane nic, pijete, aby se něco stalo.
Charles Bukowski.
Čas
Jak plně naložený náklaďák
jako nikdy nekončící vlak
krájí nám noc
trhá nám sen
Anděli
Vím anděli, že neslevíš
jsi v povětří a nesletíš
ale já na tebe nedošáhnu.
Sním, že poletím
Zachytit!
Ta báseň mi krade spánek
ta slova mi v hlavě zní
Ještě aspoň jeden řádek
musím napsat
Konzerva
Jsi zářný příklad konzervy
věrný svým potřebám
příležitostně nevěrný
myšlenkám
Ve stroji
Ve stroji je velká síla
když motory spustí
vzpamatuj se, jaká´s byla.
Už tě neopustím.
Peklo a Ráj
Je mu s tebou zvláštně
mohlo to být krásné
Ale přišlo ale
a rázem všechno nepřehledné.
Okolnostíi
Za současných okolností
jež jsou zastřené rouškou nepřehlednosti
látkou tajemnou
nejdřív oddělit maso od kostí
Nezkrotné moře
Mám moře nápadů
a málo času
Dalo by se, chtělo by
vyzdvihnout krásu
Čekání
Čekám, až se pohled krásnej
stane hnusnej,
ztmavne,
zhasne.
Nic nám neuteče
Fronta za obracečem
neleknem se ničeho
nevadí pak, když se svlečem
rozhodně však neutečem
Hovno u cesty
Byl jsem tady hovno
že mu není rovno.
Byl jsem jenom na posměch
dnes jsem tady naposled.
Pod ostatky
Kdo, kdo to vede.
Kam se řítí.
Vyhrajeme.
Kdo, kdo to řídí.
Bezprostřední příčina
Bezprostředně po činu
dám si chleba s máslem
i když neznám příčinu
na povel si zhasnem
Až jednou
Až se zastavím
tak se uklidním
pak ti poradím
Snad i dobře
V krizi
Je tu krize starého věku
zavři rychle ta zadní vrátka.
Řek ' bych jenom ještě poslední větu.
Kuš.
Vánoční oči
Oči do široka otevřené
zůstávají mrtvolám
když se něco stane
co s tím nadělám.
Křehký význam slov
Křehký význam slov
zvlášť po zhasnutí světel
co řek' jsem v plen
si za uši zapište a spěte.
Stará mladá
Už zase nějak
potemněly lesy
když se tak koukám
už jsem asi vzhůru
Forenzní
Hrabu v hlíně
dosti líně
jen tak ledabyle
stejně tam hovno bude.
Měsíční
Měsíc už dorůstá
začla's být nejistá
tak trochu nervózní
už bude středa
Odcházení
Neodcházej, lásko
nenech mě tu stát
už je sice po všem
už je sice ráno
Nadějná beznaděj
Naděje stále vězí
někde kolem pupku
je a bude.
Kdo vyhraje.
Nocí
Nocí půjdu sám
nebe je plné hvězd
netopýr se právě vznes
sova cílí do všech stran
Můžu kamkoliv se mi zachce
Silnice je moje cesta
silnice, má nevěsta
a já na ní
jedu po ní dál a dál
Heartbreaker
Lamač dívčích srdcí
a drtikol lepých těl
lupič věrných duší
jen tak ledabyle
Jednoduše - snad se moc nerouhám
Na dně, prázdném
bez .
Na hraně života
a u dna duše
Stín stíhán utéct nestíhá
Jako strom bez listí
potulný rytíř bez dámy
je smutný stín bez těla
Bludný klín divoký
Uprostřed mezi O--U
Uprostřed vozů tvých
přišel jsem o pupík
Hlavu mi rozdrtit
se prozatím nepovedlo
Tak už to zmáčkni!
Smáčkni už spoušť
a půjdu do nebe
škrtni mě ze světa
žil jsem jen kvůli tobě.
Dlouho
Bambus už odnožil
Ty se mi nevracíš
Dívám se do vody
Hladinu převracím
Nimrodi
Byla jedna srna
kolem svědků málo
běhala a žila
ale co se stalo.
Ztracený
Roky běží
a já chtěl bych se ptát
kdo tajemství to střeží.
Co mohlo mi to dát
Věčný tikot
Slyšíš motor, nezastavuje
písty supí, kliky klapají
Na obočí se ti pára rosí
potůčky z tebe stékají
Neklidná duše
Neklidná duše
v celkem klidném těle
divokou hudbou
uklidní se skvěle
Blízko do nenávratna
Dřív, než se dotkneš oblohy
dřív, než až tam doletíš
jsi víc mrtvej a víc živ
než se naděješ, bude ti líp
Důlky
Na dno tvých jamek
až na dno, kde zámek chrastí
Použil jsem už mnoho mastí
aby to nedřelo
Za pokladem
Byl jednou jeden pohřeb
já řekl jsem si, dobře
ale koho.
Neznám jeho jméno.
Lesní zkoušky
Lesní zkoušky
vlečka lesnaté
vlečka pernaté
nakonec do cesty barva
Pasení očí
Jedna ovce už jde z kopce
druhá lávku přechází
třetí teprv kouká z křoví
domů se jí asi nechce
Starou cestou
Stará dobrá cesta
dekadentním světem.
Velká prostá láska
ke všem sprostým věcem.
Stoupání až k vystupování
Vystoupíme z našich životů
ne, nejsme mrtví, ani na půl
Povznesení nad materiál a nad těla
schránka nás svázala
Noční múza
Půl třetí a poločas rozpadu
půl třetí a doba temnot
Nemůžu dál spát
a blíží se zezadu
Je to tak jak je!
Je to vo hovně
mluvit spisovně
Den je na sklonku
Peklo v knihovně
Pokušení
Vzali jsme si to
abychom to vyzkoušeli
ochutnali jako skoro dospělí
aby jsme se uvolnili
Noční bdění
Je tu další bezesná noc
chtěla bys spát, ale nejde to moc
Bloudíš očima po stropě
Přemýšlíš o všem možném i nemožném
Hyzdilům
Hyzdíme básně
hyzdíme písma
jsme v jednom klubu
a věc je jistá
Věčný zloděj
Sedím sám v pokoji
hlavu držím v dlaních
Bezvýchodná situace
prožil jsem jich víc těch samých
Stará kolena
Starej horkej brambor
kterej nikdo nechce
ani nedivím se
popálíš se lehce
Propaganda
Umíš číst a umíš psát.
Tak se k nám můžeš přidat
Vítej v klubu.
Zvedni ruku
Snad
Snad se počítaj
všechny kladný hlasy
Já s tím počítám
že tě pustěj z basy
Děva, ale ne, že by se nehodila
Z jejího vzezření a mlčení
myslíme, že je tím
čím bychom nechtěli,
aby byla
Volné nebe
Málo letadel dnes na obloze
jako na prstech jedné ruky
na malém či Velkém voze
jako hvězd Star bez záruky.
Magnetická smrt
Letí magnet
letí vzduchem
teď proniká středním uchem
Copak nic neslyšíš.
Prodavačka naděje
K prodavačce iluzí
přišel jsi se přejíst
Ač stále hladový vědět víc
je to lepší, než nejíst.
Poslední let
Padám, ale krásně
letím, jak mé básně
nikdy nepřistávám
nenapadají mě verše spásné
Nic vlastního nám není cizí
Tak blízko je
nevadí to, jak daleko
nemůže být víc, jak od srdce
navždy věřit v to, co jsme
Zabijačka aneb nikdy to neskončí
To je prase, jako svině
chlupatý
Žádný maso, žádný sádlo
chlupatý
Strategie
Dokonalé mimikry
promyšlené pasti
do kterých tě lapí
Mě, ani tebe zatím nechytli.
Důchodci na číhané
Na lavičce za plotem
to se často stává
starý muž sedává
Vyhřívá se na sluníčku
Pyžamové násilí
Pyžamové násilí
plyne rovnou od lidí
co jsou tak moc netrpěliví
Pižmoňové ztepilí
Rakve jsou stále otevřené
Pojďte blíž
klesnout bez potíží
níž a níž.
Má velké mezery
Opuštěný
Rád byl bych
kdybych nikdy neodešel
vyhořelý do dna
radši bych pryč nikdy nešel
Boží lidskost
Stromy se chytají
navzájem za hlavy
do oblouku větví
Jako se ruce spínají
Podívej se na nebe!
Když umiráš
podívej se do nebe
komu zvoní hrana.
Než umřeš
Kontaminace
Řeka, co teče mým řečištěm
kalná a špinavá
holka se svleče do naha
kdo přede mnou neuteče
Přirozeně
Přirozeně krásná
je linie zezadu
okamžik západu
místečko posedu
Neklidné sny
Mám představu
že zavedu tě do sadu
rozkvetlých třešní
Chytnu tě třeba zezadu
Propaganda
Umíš číst a umíš psát.
Tak se k nám můžeš přidat
Vítej v klubu.
Zvedni ruku
Anděli, než .... odletí
Andělům se podobáš
když nad ložem se skláním
Než poletíš do věží
Než tvá náruč zvadne
Pod sukní
Pod sukní je ještě klid
sáhls mi tam
něco chyt.
. nastal neklid.
Adventní
Stárneme postupně
vytrvale.
Chováme se k sobě
neurvale.
Stále zmatenější
Počkej, něco ti řeknu,
ne, není to tak jasný,
jako koleje,
na konci se spojit
Přitažlivá kniho( vna)vnice
Byla jedna knihovna
po zavírací době
Skrytá, tajná, schovaná
v nezávislé době
Mrtvoly
Cestou z práce jsem viděla
čtyři mrtvá tuhá těla
To jsem se vám, ale lekla.
Ve škarpě tam ležela
Básnictví
Poezie a básnictví je nemoc
nemoc tak hlodavá
že není před ní úniku.
O všelikém pojednává
Kroky budoucí
Zabránit klopýtnutí budoucí
protrhnout duhu o sedmi obloucích
zmírnit pád, to bych rád
ale to se nedá.
Lásko, lži mi!
Napiš mi něco
co rány zahojí
napiš mi něco
o lásce cokoliv.
Lehce rozbředlý kámen
Přiletěla hezky zčerstva
husokachna zmrzlá na kost
Kdo dopustil se toho zvěrstva
že přistála na zádech.
LSD
Stěny se zvlnily
tvary mám před očima
co tu dřív nebyly
barvy se rozpily
Klesání dolů tam... a ještě níž
Padám
padám do nitra válce
jásám
klesám
Veršotepka
K nahlédnutí do okna
světlo svíčky nutí
pod dveřmi se plazí
k prvnímu schodu
Závislost
Jednou jsme to zkusili
abychom to poznali
abychom to vyjádřili
něco o tom napsali
Holá řiť
Čas je to jediný
co ti můžu dát
jsem jeho pán
Není ho moc
Skládací
Skládáme po nocích
plujeme na dokách
nejistí nemocí
Všechno je naopak
Indukce
Požádám o další redukci
aby to ticho trvalo
zpomalím zeštíhlím
vzadu chci
Protest song
Zabšklej pohled
zatrpklej na všechny a vše kolem
vidí a slyší i to, co jsem nikdy nevěděl
Možná ví o tom víc
Hluboké hrdlo/ 666
Blíží se vyvrcholení
chvíli čekáš
na hrdlo dosti hluboké
a už jsi tam.
Intuitivní
Mám rozepnutý kabátek
mám rozvázané boty
Měla bych se vrátit teďka nazpátek
ale já nemám už ani kalhotky
Úhybné manévry
Uhýbám očima do korun stromů
slyšel jsem o tobě, nevěřím tomu
slzy se mi derou do očí
Vzpomínka na dobu
Skládání
Skládání je dlouhá cestakdy začala, těžko říctale nikdy nekončí. Slova složit do řádkuverše, rýmy z počátkutrochu kostrbatéBáseň je jako trekpíseň k ní dodatekpřelézt kopce, řeky, zvratya pak ještě nazpátekUž je konec jedné větydošly slokypadly světyuž píšu ina obal oplatekVymyslím si, co chcia píšu, jak chcibez pravidelbez ohledujenom, co chcina rovinus otazníkyale bez čárek. Je to můj vnitřní světna výzvu odpověďposlání, které posílámptačím kurýrema do šuplíku dámlist, jako věrnou kopiiNarodit se spisovatelembýt malířem slovobcovat s papírem. Je to jenom sennapsal jsemještě večer obratema schoval to za dnena oko spokojen.
Vino in Vein
Víno v krvimám od té dobyco jsem začal pítvíno v žilách koluje miven ho nepustím. Krev nedarujisám mám málo. Ředěnou vínemnebo jiným alkoholemby asi nikdo nechtěl.
Bylo by to fajn
Bylo by to krásnýmít slovo zhasnina světlo připravený.
Nakažlivá
Číhal na mě komár
škoda, nebyl zdejší
byl to komár z Kuby
trapný cestující
Jestli někdy přijde...
Jestli Ježíš přijde zahrát
tak si to snad musím nahrát.
Je to naživo
je to zážitek
Nezničitelný
Vytrvalý, nehnije
rozklad se spíš vzdaluje
Je trvalý
až věčný
Opuštěné stavení
Prázdný je dům
a zahrada kol sněhobílá
zapadala
dům dávno nikdo neobývá
Nekácejte víc!
Počkejte, neřežte.
Stál tady strom
Nemám kam zalézt
není už chýš
Trubadúrská, truvérská a minstrelská
Od hradu k hradu zas táhnem'
od hradu k hradu vždy zahnem
Zliti a zpití jsme vínem
od žlabu k žlabu si sáhnem
Tačni!
Dotkni se netečný
hlavně už začni
čekat je zbytečný
chytni ji, zmáčkni.
Ošklivá
Ošklivý ksicht místo obličeje
vrásky, pupek, sivá šeď
a k tomu všemu ještě pleš
ošklivý xicht se z fotky směje
Cizáci
Vidíš je, jak jdou po silnici. Už se zase střílí
už se zase střílí na ulicích.
Je to hrůza, co se děje
taková bída
Nech mě psát!
Tak nech mě ještě trochu spát
musel jsem dlouho do noci psát
o tom, jak ten život brát
nezbláznit se