Stíny

Bereniko - děkuji - a Tvé zastavení mi vyčarovalo úsměv v celkem minusovém dni ...

Krásné pa

Evženie: díky... a ať se daří...!

Žít dokud ještě to stojí za to. A naplno!

Jamardi: máš pravdu: vše v čem žijeme – každý sám za sebe – je směs určité reality a našich schopností tu realitu nějak vnímat, a také přídavek našich snů a představ a mimo realitní ho vnímání.% Komponent jsou u každého různá

Alkoholici říkají, že úplně všichni podléhají nějakému klamu. Snad s troškou rozumu......

Markel: děkuji - jsem ráda, že ses zastavila...

Delfin: plné kapsy veršů – sypeš je jako bílé kamínky po své cestě černým lesem – a máš se kudy vracet: díky

Anas - diky za nazor.... ja radsi kytaru nez heligonku... 

Duana: tak vesele jsem jedničku nikdy nedostala... diky... beru to jako krasny nadbytek euforie na Tve strane... a at vydrzi...

Aru ... kazdy ma svuj styl jizdy... a to je prave ono... ten ruzny dooad na kazdeho....

Lidunko: ano - i cukroví má každý nejradši s náplní- dobrou...

nostalgické, ty já mohu *

Ač venku míhají se stíny,

těch mnoha promarněných let,

což nebylo jen z naší viny,

než uvadne života květ

je ještě čas napravit cosi,

co noční múry přináší,

naslouchat zase písni kosí,

smutek se s žitím nesnáší...

Nepěstujme si svoje splíny,

když stačí trochu usmát se

a svět se rázem zdá nám jiný,

rozkvetou růže v zahrádce...

Výborně!

no, naplno už asi žít nebudu, ale jako motto dobré, jsou lidi, které to jistě inspiruje :)

To by se muselo asi zcela překopat... a ani tyhle ambice nemám...ale přesto: děkuji 

Být víc a žít naplno - dám si jako každodenní heslo.

Dokážu si představit, jako písňový text, jen poslední dva řádky si říkají o pouhý přednes, aby vyzněly.