Bod varu

Zeanddrich - chválím výběr :)

A v noci

tolik oken

svítí do tmy.

Každé

z jiného důvodu.

Mluvíme spolu,

jako bychom tančily

mezi ohryzky....

Umřu jako dokonalá

teoretička

vlastního života.

Jako poslušná

ruka v klíně.

((tohle jsem si složil pro sebe,..., ale Tvoje verze jsou lepší... :) ))

I troška té nespokojenosti s rolí teoretičky na mě dýchá. Mám se za praktika, ale trošku mě to nahlodalo. Není to tím, že leccos retušuji a pak to praktikování vypadá lépe? Nasadilas mi brouka, který dovnitř kouká. Proto díky za usvědčující potenciál básně.

Děkuju moc za přečtení a reakce :) Těší mne, když se v pocitech setkáváme...

Marek to napsal úplně přesně...i za mě...*/***************************

Možná bys měla přijmout fakt, že u tvých dílek nikdy nespokojeně nemručím. ;-)

Umíš promítat život do slov. Zatímco den za dnem míjí jaksi v šedi, v tvých slovech získávají tyto dny barvy. Díky za to...

 s otevřenýma očima jakobych prošla i svým životem

Melancholický básníku, díky za tvůj pohled  :)

Všechny básně se mi líbí, ale nejlepší je za mne ta poslední, kde se střetávají příklady ze života, které umějí vnést pocit a přímo tvé pocity

Goro děkuju! I za opravu :)

***

Série podařených mini. Trefné pointy, Theo, ze života. 

Pocit "věčné slušně vychované dcery" je mi povědomý:-)...

Zpětně se ohléhnu, - ohlédnu

Štírka - moc děkuju!

dievča - ano já si tak někdy opravdu připadám. Kolem nás je hromada návodů, jak žít lépe, šťastněji atd. Někdy mne to štve, někdy mi to připadá vtipné. A nakonec je to stejně jedno :)

Všechno na mě působí jako malé úžasné obrazy ze všedního života... Používáš výstižná slova a vše je krásně minimalistické a přitom nic nechybí. Obdivuji.

sme pokolenie teoretikov a na záver sa prakticky premeníme na prach***