Taková neobyčejná středa

Středeční den začal tak, že jsem jela venku na konzultaci, normálně jsem se oblékla, připravila jsem se na cestu a s tím, že jsem věděla, že neteče voda, a nevěděla jsem do kdy nepoteče, tak jsem sbalila velkou tašku, abychom v ní přinesly barely s vodou. My máme před barákem cisternu s vodou, ale tím, jak jsme ve více lidech a chodí k nám asistenti, tak jsem koupila ještě čtyři barely vody, abychom nemuseli chodit furt pro vodu, a přece mám i Emu. To byste nevěřili, jak těžký je sehnat barely s vodou. Já jsem byla ve třech obchodech, až ten čtvrtý byl úspěšný. Pak už jsem měla hlad, tak jsem si zašla do restaurace. Takže už víte, jak bude probíhat ranní potřeba. :)

I vozíčkáři chodí pro vodu :)

Středa byla opravdu pestrá, s asistentkou se nám stala úsměvná situace. My jsme nastoupily do metra a byl tam jeden vozíčkář, ale byl úplně v pohodě. Ale jeden pán nastoupil a zůstal stát u dveří. Asistentka mu řekla, že se potřebujeme natočit vozíkem zastávku předem, abychom mohly vyjet z metra. A ten pán si stoupnul o necelý půlmetr od toho, kde stál (takže vůbec ničemu nepomohl a překážel dál). Asistentka se ho zeptala, jestli bude vystupovat, nebo jestli nám udělá prostor a on neslyšel a neotáčel se na nás, tak asistentka malinko do něho ťukla, aby nám věnoval pozornost a on řekl: „Už mě prosím vás neotravujte!!“

A my jsme se tam pak hrozně smáli!!!!! :) :)

Pak si uvědomíte, jak dlouho trvá, až se ty dveře otevřou, protože se přeci jenom nemůžete úplně smát v metru, musíte to udržet v sobě, protože za prvé je to blbé a za druhé ten člověk může být agresivní.

Můžu vám říct, že jsem se pak tomu smála celý den, protože mi to přijde přitažené za vlasy, když někdo vidí vozík a místo kolem sebe, tak asi si dokážete představit, že asi si musí spočítat, že se tam dva lidi nevejdou, že se musí uhnout. Nebo si třeba myslel, že třeba vstanu a asistentka si vozík vezme na záda. A přitom by stačilo, kdyby šel dozadu, za nás. To jsou právě ty situace, které buď lidi na vozíku rozpláčou, nebo se musí smát. A nemusí to být jenom lidi na vozíku, ale i lidi, kolem nás.

Po celém dnu jsem si pak zašla na pizzu.