Najde

Jsme jenom jiskrami velkého ohně

jak hvězdy co hoří vteřinu jen

pro zlatý prstýnek, jenž spává na dně

v noci se potápím a je to sen.

Ulicí pomalu přichází svítání

žárovce pomalu stahuji knot

blízko jsme a přesto ještě z těl vyhnáni

jako když milence rozdělí plot.

A s každým nádechem vím, že jsem smrti blíž

však věčnost jediná je právě teď

až ticho poprvé zakřičet uslyšíš

Jericha tam venku zboří se zeď.   

A my tak hladoví jsme spolu tady

našimi touhami krmíme vlky

a Bohu k smíchu jsou všechny mé rady

jak dětské balonky vrátit do ruky.

Co jednou zmizelo už více není

jak vlna na moři, jež najde břeh

a víno na krev se v žilách změní

pomalu líbej mne, jen žádný spěch.