Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se- jaro na severu -
Autor
irem
- měl jsi být pevný břeh -
sevřít
a daleko daleko mě vést
jsem voda a hledám tvar
bezpečný směr mezi dvěma břehy
dnes na tom dávno nezáleží
na horách pořád tají ledy
a řeka bouří
do všech stran
- můj milý -
okolo domu krouží vlci
nacházíš stopy blíž a blíž
chtěl bys s nimi
výt?
chtěl bys už
svou řeku překročit
- je věčný den -
na poli za domem
paseš své hejno bílých vran
bylo by snadné nevidět
lehké nevědět
že tyhle vrány ve sněhu
jsou další bílá lež
na poli za domem
nikdy nekončící den
pasáčku polopravd
králi neúplných vět
jen jedno jaro
zůstaneš
svých devadesát rán
9 názorů
Jo, klišé tam jsou, jenže v kontextu dostávají zcela neklišovitý význam :-) Parádní poezie, lahůdková...
ten začátek mě trochu iritoval... mám pořád tendenci (možná blbě a zjednodušeně) to číst ve smyslu žena = voda... takový to děsně romantický spoléhání se na někoho dalšího... možná jsem i na základě toho začátku předpokládala nějaký to fňukání i dále v básni - ale naštěstí šlo jen o intro... pak už jen skvěle vystižená deziluze a nakonec vystřízlivění... bavilo mě sledovat, kudy kam ten text vedeš.
Čtu to víckrát a nemohu se zbavit pocitu, že je tady plno klišé... on, jako pevný břeh, voda mezi břehy, vlci co se přibližují, a nechybí ani vrány. Dám si druhé kafe a pokusím se ještě jednou o názor :) Vím, že píšeš dobře. I tady je hodně cítit, jak dobře pracuješ s textem! Dám si pauzu a zase přijdu :)