Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePláč duše
Autor
patricia w.
Když ústa mlčí, srdce mluví
a duše zpívá, někdy pláče zraněná,
jak už to v životě bývá
.......každá myšlenka je zdaněná.....
Žijeme v době totalitních tlaků,
modrožlutých lží a přetvářky
radostné zítřky už tu byly a doby temna taky
…….přepisují se knihy, bourají pomníky…...
po zarostlých kolejích pojedou vlaky?!
Je cesta tam a nikdy zpátky,
prašná bolestí, trnitá strachem
často nás mocní staví na scestí
…..nad hlavami šedá a černá v ulicích….
modrá se v dálkách ztrácí
vzpomínky sešedlé prachem
…..a rudá zašlapaná v blátě…..
v zákoutích politických plánů šklebí se zrada
byli jsme a zase budem,
bílá naděje nám rovná záda
(Stačí tu rudou z bláta pozvednout
a cípek modrého z nebe vložit do ní
mít rovná záda
a hlavu jen v úctě k vlasti klonit)
7 názorů
Radovan Jiří Voříšek
před 11 měsíciok
patricia w.
před 11 měsíciPro p. Voříška - nejde ani tak o UA, jako o ČR, i když to s tím hodně souvisí! Jde o hrdost a svobodu národa, který je vlečen tam, kam nechce.
Já to vidím naopak spíš optimisticky. Čerň už tu byla. A s tou Ukrajinou a lží, jasně, nic není bílé nebo černé. Avšak ta strašná hrůza, kterou rozpoutalo a vede Rusko, se nedá nevidět a ani nějakým jiným názorem okecat.
patricia w.
před 11 měsíciPro p. Bačkovského - děkuji za názor a ocenění. :*)
K té modrožluté - každý na to dění TAM máme svůj názor a já (a jistě nejsem sama) zastávám ten odlišný od daného narativu, předhozeného našimi politiky a živeného našimi médii.
Ano, ten jazyk básně je tak trochu "proletářský", je to patrně mým věkem. :)
Neuměla jsem to vyjádřit jinak, tak aby to bylo pochopitelné a uchopitelné. Dějiny země, současnost i temná budoucnost, ke které jasně směřujeme.
patricia w.
před 11 měsíciPro Muamarka - Děkuji za názor a ocenění. :*)
Ano, cítím bezmoc a zoufalství nad tím, co se s českou zemí děje. Děsí mě to. A nevidím z toho východisko.
"modrožluté lži a přetvářka" tomu nerozumím, nebo doufám, že nerozumím.
Nálada básně mě vede do klukovských let, možná je to dáno i použitým jazykem "šklebí se zrada", "radostné zítřky", "hlavu jen v úctě k vlasti klonit", "srdce mluví a duše zpívá". V té době mi ta slova zněla nepravdivě (slovy vaší básně pěkně vyjádřeno "často nás mocní staví na scestí"). Možná mi Váš text připomíná proletářskou poezii, nemyslím to hanlivě.
Ještě k názvu - "Pláč duše" je výstižná a povedená metafora, její nevýhodou může být časté používání. Např. kniha s tímto názvem vyšla nedávno a odhadl bych, že půjde o touhu duše po Bohu.
Báseň je prodchnutá steskem, bezmocností, touhou.
Tento odstavec mě velmi oslovil:
Je cesta tam a nikdy zpátky,
prašná bolestí, trnitá strachem
často nás mocní staví na scestí
…..nad hlavami šedá a černá v ulicích….
modrá se v dálkách ztrácí
vzpomínky sešedlé prachem
…..a rudá zašlapaná v blátě…..