pomněnka

pomněnka

obličej posetý máš hvězdami

některé spojují se v souhvězdí

a když se směješ,zdá se mi

že září

a ten úsměv je měsícem

mojí noční oblohy

kterou každý večer vídám

při níž večeřím i snídám

vždycky si jej hlídám

slunce máš ve střelci,já ve vahách

vlastně ani nevím,co to znamená

snad asi, že máme to v povahách

topit se v nedokončených myšlenkách

pomněnky ve vlasech

motýli v břiše

šeptají si tiše

a čekají, co bude dál

uprostřed velkého města samy

proplouváme mezi planetami

hvězdami a kometami

směrem k měsíci

neutíkej,nezpomaluj

snaž se se mnou držet krok

zůstaň,prosím alespoň chvíli

týden, měsíc, rok

nebo napořád…