Vášeň

Ahoj kluku.

Ty se usmíváš!

Jsi tu dlouho?

Proč zasněné oči máš?

To Ty! Víš děvče?

Ty za to můžeš jak se dívám

Ozvěna rozechvívá mé city vzpomínky naděje

A ve mně zase touha vášeň je!

Zas máš ten měkký úsměv rtů

Lehounce Tě halí závoj vláhy snů

Jenž kol boků tiše splývá

Něžně rozechvíváš šatů z květů rej...

Ach. Chci! Ten závoj snů a květy

Jež něhou poctily mé rety

A také dlaně dvě plaché laně

I bok stehna ňadra. Díky za ně...

Němě hladím Tvoji tvář

Konečky prstů dlaní

Sevřu Tě a_

Nepustím. Něhou vyhladím Tě.