V temných zákoutích mysli

Spekulace objektů každodenní reality se rozpouští v jejich podstatě
neuchopitelné a nepochopitelné, barevné jako motýl a plynulé jako
slepé rameno řeky. Pomocí kreativity a zásoby slov určujeme, která realita
k nám bude promlouvat, jako had, který hledá svoji cestu z pouště.
Nezávisle na nich každý den objevujeme skryté rituály
prováděné za příčiny archaických symbolů, vzkvétající sluneční svit
udává rytmus jako křovák z pralesa.
Odhalme nyní své vlastnosti, ponechme řeku života a času
plynout, dokud nepochopíme účel všeho toho komerčního jáství.
Úvaha, zda problémy jsou tím, čím žijeme, musí nutně narážet
na obrysy minulosti, ze které veškerá duševní potrava pramení.
A tak jako ti křováci unikáme do svých myslí, abychom tam
splodili život neuchopitelný myšlenkou a
krásu nepopsatelnou slovy.