Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seblues o dešti
Autor
Marian67
kapkami deště
Měsíc prosvítá
noc je jak vitráž
z černých skel
říkám si ještě
není dopitá
láhev, co jsem
si otevřel
a v tomhle městě
tmavá zákoutí
vítají nové
příchozí
něco jsem ztratil
to mě nermoutí
vracet se zpět
mi nehrozí
kapkami deště
smývám z vlasů strach
že nebudu už
umět snít
že chladný kleště
sevřou duši tak
až nebude mít
pro co žít
v šedivým městě
noc se rozpíjí
v kalužích inkoust
rozlila
lampy jak žestě
bleskem zakvílí
a moje láhev
dožila
...
9 názorů
Kdybych tak mohla slyšet, déšť a blues jdou spolu ruku v ruce :)
Za mě to řekla v podstatě Janina. Začátek se mi líbí moc...
Já chci! Dobře se u toho přemýšlí... Jasně, je to tvoje píseň, já si tu jen tak plkám... ;)
janina6: je to jako na horách, třetí den je krize a musí se zůstat na boudě a hrát karty :D
ten konec to chce, nikdo nechce courat deštivou nocí bez konce ;)
Díky :D
Shltla jsem, díky
První dvě sloky jsou za mě skvělé! Ta třetí už "šustí papírem", snít, žít, sevření do kleští, takové známé obraty. Poslední sloka zase fajn, neokoukané metafory. Závěr chápu, má to být blues, ale nevím proč, mě to "dožití láhve" zklamalo, mám pocit, že by text byl silnější s otevřeným koncem...