Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSvatební let
Autor
Gora
Začátek srpna, všední den, čtyři odpoledne. Dusno před deštěm, oblohu potáhla šedá mračna, až se mi zdá, že se již šeří. Se zakloněnou hlavou a zatajeným dechem sleduji ze svého bazénku na zahradě dění tam nahoře, ačkoli mě i vodní plochu během krátké chvíle obklopili létající mravenci a jsou jich stovky, tisíce...
Nejvyšší nadzemní podlaží oblohy opanoval elegantní dravec s neobvykle velkým rozpětím křídel.
O nebeské patro níž vyrážejí za hojnou kořistí drobní ptáčci podivně cikcak, vypadá to, že štupují oponu.
Pohledem sjedu téměř dolů. K anténě na naší střeše. Právě tam dolétla stračí rodina. Staří učí mladé lovit. Střecha – zakroucená vrbička – střecha je jejich trasa. Mláďata šplhají po drátěné ploše antény z obou stran, klovou se a rozpustile dovádějí.
Doteď mě mrzí, že jsem na jaře nestihla vyfotit velikou straku u misek pro kočky. Právě tam totiž seděl stříbrný kocour a jedl také, vůbec si jí nevšímal. Jak to straka – máma, která pokaždé ještě v zobáku nesla kousek jídla pro mladé, mohla jen vědět? Říká se, že krkavcovití jsou nadprůměrně inteligentní.
Zpět na střechu: jeden z rodičů se nečekaně vydal na dlouhý přelet přes Krásné Údolí. Za ním druhá velká straka. Mláďata na anténě strnula. Dvě, po chvíli váhání, letí za rodiči, třetí křičí, křičí… matka se k němu vrací, po svém domlouvá, zní to jako klapání vodního mlýnku, a nakonec odlétají společně.
Slepice ve výběhu dnes pořádají běh na krátkou trať za blanitým hmyzem, který jim padá z nebe, který se vznesl ze svých obydlí, aby geneticky obnovil rod.
Rojí se mravenci.
Lezou po vlasech, střásám je z ramenou, lovím v bazénku cedníkem.
Stejně jako vloni a každý rok v tuto dobu.
23 názorů
Z.E. - myslíš straky?? Nedávno jsem viděla, jak jedna nesla v zobáku tak deseticentimetrový plíšek... ale vzkaz?
Zeanddrich E.
před 9 měsíci
(..tihle ptáci, mimo jiné, patří k těm, co nadprůměrně často nosí lidem vzkazy... :) )
My jich měli plnou terasu a skleník. A pak najednou frnk a byli všichni fuč.
Je to hezké (jó, i my na jihu Moravy jsme konečně zažili nějaký ten výživnější deštík :) )
No, zrovna k mravencům příliš mnoho soucitu nemám. Ale oni si začli.
Za mě: super napsáno, výborný nápad/téma, které je dále rozpracováno z pohledu vnímavého pozorovatele... a i ten název samotný je taky super.
Luboši, děkuju, no, spíš chci pomoct, pokud to je možné, děkuju.
Láďo, potěšilo! Díky.
Phil, příroda nás nepřestane udivovat, máš k ní také blízko, a děkuju.
Bene, díky za bezvadnou stračí historku, ráda se dozvídám něco o nich, jsou sympaťáci. Písmo mi nějak nejde zmenšit, asi vadná myš nebo PC, nevím...
Karle, jak jsem psala, jsem u toho jejich svatebního dne po několikáté a říkám si - a jeje, už je to tu zas! Před mnoha lety jsme před domky vysázeli smrky a pod nimi žije velká kolonie lesních mravenců, tak odtud asi vítr vane:-). Díky moc.
Dadik, Janino, díky... koukala jsem fascinovaně na ptactvo a najednou byli všude kolem, ti okřídlení mravenci! Vybrala jsem je sítem na takový plech u bazénu, muž říkal, že zbytečně, ale ráno tam nebyl ani jediný, museli uschnout a uletět...
Je to tak, taky jsem si je kdysi fotila a koukala jako na zázrak. Taky tu máme straky. Nedávno jsem brzo ráno pozorovala, jak zahání od stromu kocoura od sousedů, to bylo něco, asi k tomu něco psala... A jsou inteligentní. Podle mne víc, než někteří lidé. :)
Dílko je napěchované živočišností od nebeských výšin až po přízemní kuří výběh. Tobě se, Irčo, omlouvám. U tebe mě to mělo napadnout, leč nenapadlo – při výlovu okřídlených minijedinců jsem ti (vlastně urážlivě) podsouval hygienicko-estetické důvody. Za své pomýlené uvažování bych zasloužil přetáhnout cedníkem po hloupé kebuli.
Rhode, já jen doufám, že tenkrát přistáli všichni svatebčané a tchyně nebyla příliš akčním zetěm z Antonova An-2 během letu preventivně vyhozena. ;-)
Má to svou poetiku. Když se mravenci dostanou do toho stádia tak jsou protivní. Několikrát jsem takhle stihl migrující motýly.
Hezká momentka ze života. Před časem jsem to v některém svém spektáklu psal jak jsem pozoroval párek strak stavících si hnízdečko lásky. Ona nebo on nabíral/a bláto z kaluže a on nebo ona sbíral/a uschlá stébla trav...
PeS:
Minule jsi vytýkala že píšu tím nejmenším možným písmem. Já zas mám tohle Tvé dílko díky maxi písmenům přes celý monitor a oči mi z toho jdou šejdrem... :D
Tak to si nejsem úplně jistá, jestli bych zbaběle neprchla... Myši nebo hadi mě neděsí, ale hejno okřídlených mravenců by mě asi dokázalo přimět k ústupu ;) Moc se mi líbí, žes je vybírala tím sítkem ne proto, aby ti nezaneřádili vodu v bazénu, ale proto, abys jim pomohla!
Jarmilo, díky, já cedníkem vyndavala ty mravence z bazénku, aby se neutopili:-).
Rhode, děkuju... ta historka se svatbou v dvouplošníku je dobrá, být nevěstou, ani /strachy/ nehlesnu:-).
Opět čtivé příjemné dílko vnímavé pozorovatelky.
Název mi připomněl svatbu kamaráda. Nikdo to netušil, ani nevěsta. Když odjížděli, zavelel, ať se jede místo na úřad na letiště.
Obřad měli za letu ve dvouplošníku Andula.
Moc pěkné pozorování, ráda jsem četla. Straky máme v okolí také, ale do jejich života nevidím. Akorát v zimě jsem si všimla, že jedly ze sáčku vánoční cukroví, které někdo vyhodil (nabídl), jiní ptáci by se sáčku báli.
Když se vydržíš dívat okolo i přes rojící se mravence, souzníš s přírodou a jako odměnu máš to, že vidíš. Mě by létající mravenci asi pohltili a soustředila bych se jen na ně.