Z mých vzkazů pro Romea

Jo, jo, za mě je to určitě lepší, nic neříkáš jednoznačně, ale taky vybízíš k zamyšlení... 

Jsem za nazor rada. Je to jiny uhel pohledu na totez, tedy mnohdy rozsireni obzoru.

Nakonec jsem zmenila kompromisne konec vety na .?. z pouhe tecky.

Necham to jeste sednout a pak se uvidi.

Diky

Jo a myslím, že máš pravdu a že k člověku velmi často opravdu "přijde" to, na co je připravený...  podobně to cítím i s našimi přáními: většinou když něco doopravdy chceme,  tak se toho podaří dosáhnout...

Tvoje vysvětlení chápu, ale použití záporu "není to tak" mě zmátlo. Netušila jsem, že v tom mám hledat nějaký rébus. Každopádně díky, už se nebudu snažit něco u tebe " opravovat"... ;)

Svuj zamer a vyznam vysvetlim na prikladu vety Neni to tak, ze Pepa lze. 

Tato veta bude chapana, ze si nepodlozene myslim, ze Pepa lze, ale pro nedostatek dukazu ji nemohu formulovat Pepa lze, protoze jsem se mohla mylit a i kdybych se nemylila, tak proste nemohu tvrdit Pepa lze, protoze mi chybi dukazy.

 Moc lidi asi nenapadne vetu Neni to tak, ze Pepa lze.  interpretovat jako: Pepa mluvi pravdu. 

Je nestastne, ze u takovychto vet chybi intonace (prednes), ktera by vse vice zpruhlednila. Navic jsem volila tecku, misto otazniku, ktery by se nabizel, aby bylo vse "jemnejsi", "neostre". Je to jen takove upozorneni bez vnucovani.

"Není to tak, že tě provází to, na co jsi připravený." Tady si odporuješ. Říkáš, že člověk nepotká to, na co je připravený, a proto se má připravit na lásku a štěstí. Někde se vloudila chyba... Napadá mě - neměl být třeba za tou první větou otazník? Tím by se význam úplně obrátil. 

Jinak pěkné myšlenky.

Rozhodně zajímavý