Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVZRCADLENĚ
Autor
Lili.
Bezznělé světlo,
Po kapkách snáší se na rty,
Oční lesk nespí,
Víčka jen pomalu těžknou
pudrem nepoznaných zítřků.
Svědomí je nepopsaým listem noci,
Touhou na řasách.
Vejdi dál,
Do komnaty zapomění,
Jen neroznášej tu hvězdný prach,
Po kobercích,
z příze slepých dívek.
Za dveřmi je rohožka...
Vstupuj bez výčitek,
Dechu,
Lehnem si... popelem...
6 názorů
Děkuji, to mi lichotí. Od lepších autorů to vždy platí za něco výjimečného, taková kritika.
Evženie Brambůrková
před 8 měsíciTy zvláštní obraty jsou prostě jedinečné.
Zmizel mi tu komentář, tak zkusím ještě jednou. Pokud by mělo být světlo oproštěno od všeho, napsala bych duté světlo / víčka těžknou. Moc se mi líbí Po kobercích z příze slepých dívek...
Taky jsem se zastavila u toho bezznělého. Možná oproštěné od všech zvuků, ptačího zpěvu a všeho hezkého. Pak bych napsala duté světlo / víčka těžknou... :) Jinak se mi líbí moc: Po kobercích z příze slepých dívek....
Světlo může znít? Já vím, v poezii se fantazii meze nekladou, ale mně to bezznělé světlo připadá prostě jen efektní. Líbí se mi závěr. Oprav si chyby - nepopsaým a zapomění.