Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

O přírodě

30. 09. 2023
0
3
119
Autor
alamandr

 

Příroda jen jedna je,

není třeba důkazů,

pochází z jednoho úkazu,

blízkost my tam cítíme.

 

Vánek, vůně, pohledy,

my necítíme v katedrále,

jen ten les nám stále,

přináší úlevy.

 

Těžko slovy vysvětlit,

ty chvíle zažívané,

jenž hory syré,

umožní nám pochopit.

 

Blízkost všech těch druhů,

jejich skrytá harmonie,

navždy v plné síle,

vyjeví se pouze tomu.

 

Kdo s čistou duší přichází,

a víc než jiní – naslouchá,

u rybníku – u ticha,

kde vrba nad vodou se sklání.

 

Kde se vzala láska k ní,

snad v její kráse samotné,

nesmírné a nepojmenovatelné,

z nás vychází.

 

My jsme totiž jako ona,

její součástí bytostnou,

navracíme se tak domů,

vítáni s náručí radostnou.


3 názory

Luzz
před 8 měsíci
Dát tip

upřímně - je to hrozný. 

asi to mělo být něco vyznání anebo snad poděkování... což je jistě chvályhodné... ale... opravdu takhle mluvíš? kdybys přišel někam k řece, do lesa, budeš děkovat přírodě a obdivovat se jí právě tímto způsobem, těmito slovy?

 

 


Poselství je zřejmé, možná by to chtělo ještě doladit, kostrbatosti narovnat.


Benetka
před 8 měsíci
Dát tip

No tak třeba já zažívám v katedrálách nesmírně intenzivní pocity. A stačí si na to jen vzpomenout a okamžitě mám po těle husí kůži. Jako právě teď. Ale kdybych měl popsat o čem to je tak... Obdiv určitě. Že něco takového dokázali postavit před 700 lety... A pak za ta dlouhá staletí nahromaděné ozvěny všech těch duší které jimi prošly a které vnímám jako lehounký dotek na té mojí...


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru