Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSkeptik na diskotéce
Autor
Danny
Stojím v bizarním rumraji halloweenských masek. Lidé tančí, třou se o sebe. Co tady vůbec dělám? Šel jsem jako každý pátek do jiného klubu, než je tento: tam chodím už dvacet let, ale hráli tam tentokrát špatně, tak jsem se na zastávce tramvaje připojil ke třem ženám, které měly stejný názor: napadlo je, že to budeme táhnout dál v centru. Tyto ženy se pak ztratily v davu a já zůstal sám v neznámém prostředí. Kdo by tušil, že v tom prvním klubu je propadlo, které vede hlouběji a pokud si člověk nedá pozor, zahučí tam. Zkouším tancovat. Zkouším tancovat s někým, ale nikdo se mnou tancovat nechce. Dám si pivo u baru, ale co z toho?
Pak mě napadne: musím tady vůbec být? Čekám tu na něco? Hledám tu spřízněnou duši: co by tu vlastně dělala? Drží mě tu vůbec někdo kromě mé vlastní žízně po dobrodružství, která je pofiderní? Má to vůbec nějakou pointu, nedělám jen mechanicky věci, které jsem dělal dřív, když jsem si prostě přišel trsnout do klubu a odreagovat se, tehdy to dávalo nějaký smysl a teď už ne?
Opravdu mě tady nic nečeká a jen zbytky mého chtíče, který stejně není nijak slavný ani takový, že by bylo nutno jej okamžitě naplňovat, mě drží v téhle zóně.
Krčím rameny a jdu do šatny, vyzvednu si oblečení a jdu pryč. V centru má ještě otevřeno rychlé občerstvení do noci, tak se tam pořádně najím a tím udělám tečku za dobrodružstvím, které by vlastně bylo jinak úplně zbytečné.
9 názorů
Zeanddrich E.
29. 12. 2023... .
Propadlo bývá mnohde i tzv. časové .); jak člověk neodejde do pěti minut, propadne tam často potom i na několik hodin... :).
To se mi taky stávalo, že jsem někam zahučel kam jsem ani nechtěl a nakonec jsem byl rád že jsem zase doma.
Evženie Brambůrková
25. 11. 2023Podle mne dobrodruh jsi. Já bych nikam nelezla a sama už vůbec ne :-)))
Je fakt, že člověk by měl kolikrát víc přemýšlet, jestli opravdu někam chce. A nemusí to být jen za zábavou. Občas je lépe se vyhnout i práci.
Občas se člověk ocitne, kde mu není dobře.
Doufám, že večeře vše napravila :)
zaujímavé, ako sa podobné veci udejú aj s odstupom 45-50 rokov...samozrejme, dnes je iná doba, ale...
za mojej mladosti hrávala na zábavách živá hudba, diskotéky začínali nesmelo a na súčasné sa nepodobali vôbec...aj vtedy sa pilo, chlapci pod vplyvom mali viac odvahy na pozvanie do tanca, no rovnováhu udržať bol problém...
občas som šla na zábavu i ja, staršia sestra ich milovala, chodievala s kamarátkami každý týždeň, mňa to skôr otravovalo ako bavilo...tanec som milovala, no čakať, kým niekto po mňa príde...také ponižujúce...krátky čas sme sa chodievali baviť s bratancom, vytancovali sme sa schuti, ladilo nám to, ale...malá dedina a klebety, že sme rodina a chodíme spolu (a nám šlo len o tanec) a tak sme pre pokoj v rodinách skončili...
hľadať spriaznenú dušu v takom prostredí sa ťažko podarí...držím palce, nech to vyjde na inom mieste...