Smutnění

Ztratil ses

v lese, v trávě

pod kamením

v mracích

země tě pohltila

čas odvezl na své bárce

Ostrým nožem vyřezávám do kůry

scházím z kopce od hradu

zapomínám na vše

Měls tu dnes být

Věděla bych o každém ptáku v korunách

o všech broucích v trávě

cítila bych každé pohlazení větru

A teď nemám ruce ani nohy

srůstám do země a necítím to

Snad se vzbudím jako planá jabloň

tam na mezi

kolem býlí

vrabci diví

nikde milý

Zakletá do kmínku a větví

Jablíčka planá nikdo neotrhá

jen mráz

a kosi