Skoro absolutně 98: Peripetie dobrého rána

Zaspal jsem, dal bych si přes hubu

 jedu do práce ve svý starý popelnici

bez kávy a zubů

... nechal jsem je ve sklenici

Nami: ve Škodovce 100 se nám rozbilo 200 vajec. Taťka je uložil za zadní okno a když prudce zavrzdil... Ať jsme dělali co jsme dělali, vždycky, když bylo vlhko, ten smrad se ozval. A tak jednou, parném suchém létě to auto prodal.

Mám zkušenosti s embéčkem

a zcela jistě vím,

nepřerazíš to stromečkem,

tím papírovým voňavým.

Předpírka a vymáchání, bylo jenom zbožné přání: nejdou totiž do pračky, narvat z auta sedačky.

Dotazu se neubráním,

(nechci být dotěrný s ptaním)

po tomhle zážitku ranním.

Jak to potom bylo s praním?

S předpírkou a s vymácháním?

Na klhotách tmavá stopa.

Čekal plyn a přišla ropa.

já se přiznám bez mučení

jel jsem taky bez močení

asi se mi měchýř scvrkl

trochu jsem si cvrkl

...tedy přiznám bez rozpaků 
- ne, ne v buse -
v osobáku :)

Teď se spíš třesu vzteky, že nejdou brát zpátky komentáře. Přehmátnul jsem se u přechodníku, protože bohužel nejsem nositelem něžného pohlaví. Takže správně: TŘESA

(zvratnost už raději pitvat nebudu)

Ptám se třesouc v jednom kuse:

Nebylo to v autobuse? :-)