víc víc než

dík :)

Myslím, že se Ti to alespoň z části podařilo vyjádřit. A to není málo.

... .

Ano (mně se to stává většinou při nějaké fyzické námaze; - velice živě se otevře nějaké to dávné okno... :) )

Alena - nevím, co je skutečná báseň....

Je to jen takový prolog před nějakou skutečnou básní, ale mně se to líbí. Tip.

Mám něco podobného, občas, poslední dobou častěji se ocitám v intenzivních známých pocitech kdysi prožitého, které vyvolá třeba bílá dlažba, která cosi připomene a někdy ani nevím, co ten pocit přivolalo, ale je mi v něm dobře a nechce se mi z něho ven :)

No, teď ti asi právě spisovně prasklo – hovorově ruplo – (vy)těsnění totálně, jelikož na tebe přeci jen vykouknul muj další komentář. Co si člověk nemůže přát víc… ;-)

a je toho víc a víc a dokonce i vzpomínky ani ne tak daleké... 

a pak ještě, když náhle  vyskáče něco i vytěsnené úspěšně :)

Přesné... jsou to takové záblesky, "hluboké vzpomínky" tomu říkàm. Něco jiného, než vyprávět, jak to někdy bývalo a co kdo dělal a říkal... ale takový okamžik, kdy se ti připomene něco strašně intenzivně, jsi v tom místě a čase na chvilku zpátky... Vždycky mě to vnitřně "uhodí", až se leknu, jak je to reálné.