Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZ dětství
Autor
Kan
U starých domů, ve starých dvorech,
po starých láskách zůstal jen stín.
Balkony s prádlem,
za okny pažitka, hned vedle rozmarýn,
kapička rosy na květu neuvadlém:
břečťan na zašedlých zdech.
Ta vzpomínka hřeje, i pálí;
kolik je tomu, už, let ?
V chodníku díra, tak, jako včera,
když vdávala se havířská dcera,
to byl jsem tu naposled:
často jsme spolu si hráli.
Dnes vracím se zpět, do paměti,
vidím je, kolem sebe, všude,
když byli jsme, ještě, děti.
Starý dvůr, plný je vzpomínek:
navěky v mé duši bude
hřát mě, jak malý plamínek.
3 názory
Obsahově na mě dílko působí příjemně nostalgicky.
Mám rád ve vázaném verši méně obvyklé formy, čehož jsem si tady užil hojně:
1. sloka: "abc-bca"
2. sloka: "abc-cba"
3. sloka: "aba-cbc".
Každá sloka sama o sobě je v tomto směru neobvyklá. Osobně (jen můj názor) bych uvítal formát ve všech slokách stejný. Jakýkoli z těch třech, každý má něco do sebe...
Verše, které se formálně nechce hodnotit, protože mají především poctivou cenu pro autora samotného a pro nás čtenáře jsou milou připomínkou, že je zde další citlivý člověk.
Občas sklouzáváš ke klišé, ale popisy malých drobností jsou hezké. Možná se zkus zaměřit na ně, na to, co si pamatuješ i po letech.