Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Črta

12. 02. 2024
3
8
126

Věže z cigaret, flašek a ztracených bot pozorovaly feťáci na deset kilometrů s očima, co zrovna byli v depresivní fázi narkomanské poruchy. Nejspíš z toho všeho viděli jen prázdný flašky, ve kterých by ještě zbyla kapka, ale já v tom viděl večírek, obrovský festival, kde na mě už čekaly a já se pořád motal v tom městě, ztracený a mimo, už v poledne opilí, jelikož tehdy jsem pil kdykoliv, a snažil se najít cestu mezi tím smutným hvozdem, co mu matky říkají temné panství. Slunce se pokoušelo roztavit asfalt, nohy se lepili a cesta byla nechutně dlouhá, už ani nevnímáš ty parádní domy a stromy, o kterých by šlo napsat tolik metafor, prostě tam chceš být, a tak šlapeš dál a pozoruješ věže večírku. Léto si to tím městem pálilo dál a já šel bez ničeho, jen kniha v kapse a flaška vodky a drobáky, co by vystačili na jedno pivo a v těhle městech nejsou žádné pomalé, romantické přechody mezi domy a keři v polích, jen rozseknutá rána a štěrková cesta místo chodníku. Takže si přihnu a štráduju dál, byli to poslední měsíce chlastání, pak přišla abstinence a zničila můj pokus o dramatickou smrt.  

Stan měli postavený odhadem tisíc tři kroků od podia a leželi tam v trávě a Martin si připaloval cigaretu, jen aby zapomněl na hlad a mohl si vypálit další barbarský kroužek, ležel tam, kouřil a já na něj koukal a ty jeho oči měli parádní barvy. Kateřina lítala jak éterická laň, ke štěstí jí stačil randál a kapka alkoholu.  

Byla nás tam hromada a všichni se sešli, aby mohli oslavovat a v pauzách probírat složité životní otázky, jenže to tě baví jen v rauši, a tak jsem chodil hulit trávu do křoví, kde se váleli odpadky, střepy a možná i nějaké sny, kdo ví. Nejspíš by nikoho moje kouzelné cigarety nezajímali, ale trocha paranoii nikdy neuškodí. Hudba hrála, věže stály a my byli zvláštní, prostě další pozůstalí z města ráje, původní obyvatelé nebes, co se nikdy nesmířili s tím kolem a připomínají si staré časy chemií a bylinkami.    


8 názorů

Gora
před 3 měsíci
Dát tip K3

Mně se nejvíc ve tvých textech líbí právě metaforické uvažování a ztvárnění, cit pro drama, dost často skvěle napsané dlouhé věty. Vnitřně nemohu souznívat, naše generace nežila drogovou problematikou, cítím to prostředí jako negativum, ale i tak tě ráda čtu. Máš talent. Jsi velmi mladý, ty se do svého obsahu/tématu "vypíšeš", tomu věřím...  časový odstup je však hodně důležitý - od tvorby i od svého původního přesvědčení /ohledně psaní/.

Máš tam tentokrát dost hrubek, pak se text špatně čte... a stačilo by uvědomit si, jaký podmět patří ke slovesu.

 kde na mě už čekaly  - čekali

nohy se lepili - lepily

drobáky, co by vystačili - vystačily

dál, byli to poslední měsíce - byly

oči měli parádní barvy - měly

 kde se váleli odpadky - válely


kuba.49vojenciak
před 3 měsíci
Dát tip

Pokud vůbec jsou


kuba.49vojenciak
před 3 měsíci
Dát tip

Neříkám, že myšlenky nejsou skutečné. Jen si jejich skutečností nemůžeme být jistí. Plus myšlenky jsou racionalizované emoce. 


Luzz
před 3 měsíci
Dát tip

tomu moc nerozumím - jakože emoce jsou skutečné a myšlenky/témata nikoliv? a vlastně - proč to pořád oddělovat? přece v životě to ve většině případů není tak, že buď rozum/myšlenky anebo emoce... nevylučuje se to vzájemně... i když to asi docela nabourává takovou tu "posvátnost" a neposkvrněnost emocí... s tím, že jedině ony mohou být opravdové...

ale raději už mizim, v některých věcech se asi neshodnem.

 


kuba.49vojenciak
před 3 měsíci
Dát tip

Luzz- autor tam rozhodně nevkládal žádné myšlenky ano témata. Nejsou pro mě důležitý, záleží jen na emocích, jen u nich je vysoko procentní pravděpodobnost skutečnosti 


Luzz
před 3 měsíci
Dát tip

docela mě bavilo to číst, i když teda těch chyb je tam hrozně moc. ale dobře, no, to ti třeba pomůže opravit nějaká dobrá duše. ale hlavně - i když jde jen o fragment a některý obraty a formulace působí tak nějak... naivně a třeba i obehraně, už to není tak moc dosebezahleděný,, alespoň v tom vidím zárodek nějakýho konceptu, nápadu, jak téma uchopit, aby to nebylo jen vylévání si srdce. ale možná to tam jen chci vidět... a nic takovýho tam autor ve skutečnosti nevkládal.

 


kuba.49vojenciak
před 3 měsíci
Dát tip

Děkuju 


fjorda
před 3 měsíci
Dát tip kuba.49vojenciak

Skvělý :)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru