Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sebyteček
Autor
Zuzulinka
v Novém Jičíně 25.2.2024
včera jsem byla
s Alenkou v říši divů
stoupali jsme do kopce
můj muž obdivoval domy, které tu zůstaly po Němcích …
červené dveře s kováním
štuky a fasády
Alenka těžce oddechovala
vedla nás na hřbitov
kousek za vstupní branou
(snad z první republiky)
hned na rohu
na místo obydlené zapomenutými
tlícími ostatky jakýchsi manželů Kovářových
Alence zářily oči
z břečťanu jsme vyhrabali torza vyhořelých svíček
kelímky a vybledlé umělé květy
nacpali je do igelitového pytle
tady bude náš domeček, řekla
zřejmě už viděla v mramorové desce vypískovaný reliéf
svého nedávno zesnulého muže
lucerničku
a pod těžkým žulovým poklopem i další
urny jeho příbuzných z nedalekého kolumbária
kdesi v dálce zaštěkal pes
vítr odnášel zimou znavené listí
slunce se pomalu snášelo k horizontu
zatímco my systematicky třídili do kontejnerů odpadky
vydechla
konečně všichni pospolu
8 názorů
Má to atmosféru, lehce a pěkně zádumčivou.
lawenderr_
07. 03. 2024
Každý máme nějakou králičí noru - a pak zapomenem a všechno jde dolů vodou, spěcháme
tesknota ani ne, život... někdo potřebuje místo, jiný tyhle pomníky za sebou nenechává... tak to je... A