Pražská strašidla I. a II.

I. Bludný varhaník

výskyt: Židovský hřbitov až Chrám sv. Víta; okolo Velikonoc

Josefov halí tma a Zikmund jedenáctou bije,
svým srdcem cínovým, probouzí, co má spát.
Mezi zdmi hřbitova, skřípl hrob, praská šíje,
už kroky umrlce k Vltavě vábí hrad.

Na řece s veslicí ho bílá kostra čeká -
tak jak jej převozník čekal i na Pesach, 
kdy místo přesnice přijímal tělo Krista
a v dómu hradčanském se chtěl fráterem stát.

Zříš li dva přízraky jít po Zámeckých schodech,
varhanů teskný tón - až mrazí po zádech -
to Aharon - křtěný Žid na kruchtě preluduje,
převozník - kostlivec mu ke hře šlape měch.

Až s prvním úderem je Vít zas zalit tichem. V hodině smrti své Aharon zlámal kříž.
Se zvonem doznělo i srdce dvojí, hříšné - Alejchem Šalom, klid najít nestačíš.

II. Tři černí psi

výskyt: poblíž kláštera Na Slovanech - na Moráni; konec zimy a začátek jara

"Pohleďte výš, můj milostivý pane - jak skví se v slunci Páně dům."
"Překrásné, viďte!" 
"Pryč s celým pohřebištěm všech těchto mrzkých pohanů."

Tak smáli se a do úst Moranu si brali, tu směšnou figurku s korálky z ořechů.
Byli tři, bodří a kláštěr staveništěm."Hoďte těch bídných kosti psům!"

Jejich ryk utlo až zakokrhání.
Kohout byl sťat, polévka k večeři.

"Vy jste ti hříšní psi! Co hladovět by měli!"

Proti nim opat stál - sekeru v ruce, v krvi.

"Ze zbytků nejchudších žrát, hladem živořit."

V tom místo mnichů tří - tři černočerné šelmy:
šest očí ohnivých, stažené ocasy.

Moraňa divoká, šest světel plane ze tmy -
kdo se k nim přiblíží a kdo je nakrmí?