Vždy se někde opisuje

    „Jsem panna.“ 
    Tvrdila, když se mnou mluvila přes mřížku zpovědnice. 
    Ani jeden z nás nevěděl kdo je ten druhý. 
    Jen jsme si podvědomě uvědomovali, že jsme oba dva podvodníci. 
    Nevadilo nám to. 
    Někdy je pravda mnohem horší. 
        Stačí si představit, jak všichni začnou říkat pravdu. 
    Ani matky nečekají, že nebudete lhát, i když tvrdí, že po vás chtějí pravdu. 
    Co by vám pak mohly vyčítat?

Kdo hejbá světem víc?
Muži anebo ženy?
Říká se, že kdyby byly u moci ženy, tak by se neválčilo.
Naivní představa.
I ženy jsou lidi.
Ačkoliv to muži v jistých časech nedokázali pochopit.
NIKDO si jistě nevycucal z prstu Dívčí válku.
Nebýt chtíče, tak by se asi nikdy neshodli.
Je fajn tomu říkat láska.

        Pravda je samé úskalí.
        Takové ty hrobečky laboratorních myší.
        Nemáme čas, říkají lidé.
        A to je pravda. 
        Člověk skutečně nemá čas. 

PS.
    Je ten svět složitý nebo jednoduchý? 
    Jistěže chápu proč letí papírový drak. 
    To mají na starosti andělé.