Bloudění

Kdys vzpěčoval se v chrámu božím

vzpříčený v síni mého mozku

verš, který myslel jsem že složím

prázdný jak kozlík, který hledá svého vozku

tak dále tančím u tyče svých nocí

ouvrať se stala východiskem

z ní nikdy spící náhle procit

do snu , kde méně bylo ziskem

co myšleno , spatřit lze stěží

kurděje poezie plivou zuby

věrozvěst vítr prchnul ze čtyřspřeží

když z krásných lící spatřit šlo jen ruby

v ten samý moment koleska se hroutí

verš neverš, co si mě kdy čet

upletl vrše z vrbového proutí

v těch vrších uvěznit chtěl slovosled

jak psát mám o zítřejším představení

když dnešek nenechal ho odehrát

celé to bylo postaveno na původním znění

zvrácený čas však pokusil se o překlad

nit přetrhla se, Ariadna vzlyká

Théseus s prvním dějstvím oněmněl

teď z kůry slov se snaží domoct lýka

a vybírá už jenom z menších zel

kdys vzpěčoval se v chrámu božím

vzpříčený v síni mého mozku

verš, který myslel jsem že složím

verš , který roztál ,  jako by byl z vosku   .   .   .