Jak to bude?

Jedinkrát zavřít oči

a už se neprobudit.

Jenže!

Spálí mi horko kůži

nebo to bude studit?

Koho se zeptat,

kdo to zná?

Bude tam světlo,

nebo tma?

Jestlipak mají školy,

musím mít vždycky za jedna?

A můžu jen tak přijít                                                  Původní závěr:

nebo mě někdo objedná?                                        

Co, že mi přidělí družku?                                   Nechají mi mé tělo

Modlím se, ať je pohledná!                                 nebo se rozpadnu v prach?

I nové tělo mi dají,                                                    Jen ať tam není Stalin,

nebo se rozpadnu v prach?                                 z toho mám opravdu strach! 

To bych byl jako chlap v háji

z toho mám největší strach!

  ............................................................................................................................................

Když marně hledáš slova

a nevíš sobě rady,

jsi v mžiku bez nálady.

Báseň je návyková,

leč, Múza ráda líbá

v noci, či brzy ráno.

Neslyšíš? Nevídáno,

je to jen tvoje chyba.

Nastokrát prokletá,

tisíckrát milovaná,

vždy více nežli dřív.

Nejeden poeta

po tobě šílí zrána,

večer tě zapudiv.