Zapomnění

Znovu jsem si přečetla tu báseň 

a teď už ji to chápu

No Já už jsem ve věku kdy jsem blízké lidi ztratila, ale asi to taky úplně takhle necítím.Spíš bych se přikláněla k komentáři Janiny. Při ztrátě se snažím vždycky mít takový nějaký pocit smíření a možná naději že se jednou někdy setkáme

Ano, tohle jsem ještě nezažil..

Vůbec by mě nenapadlo, že by to potřebovalo nějakou nápovědu. Je ale asi potřeba k tomu pochopení dojít časem, po ztrátě blízkého člověka v rodině nebo blízkého přítele a pár let potom. Je to takový popis co se děje v hlavně, o tom jak na druhého vzpomínáme, jak si věci někdy idealizujeme, někdy zase můžeme být příliš kritičtí, pokud nebyl podle našich představ. A ty tyče jsou zmotněním těchto vzpomínek.

Taky bych potřebovala nápovědu smysl báseň určitě má a autorka ho zná

Nevím, jestli ji rozumím správně, ale obraz který jsem si z ní vytvořil myslím dává smysl. Dáte nějakou nápovědu?