Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJako houby v lese
01. 09. 2024
0
5
224
Autor
Michal23
Rosteme, padáme,
květy své skládáme
vyšším bytostem,
krásnem a skvostem.
Rosteme, sotupáme,
v to lepší doufáme,
než přijde noc,
přál bych si moc.
Přál bych si jediné,
to, co nás nemine,
budoucnost jistá,
krásná a čistá.
5 názorů
Radovan Jiří Voříšek
02. 09. 2024Janino, zastavil jsem se u první sloky.
Radovan Jiří Voříšek
01. 09. 2024V první sloce je slabina v posledním verši, ten vypadne z metra. Nemyslím tím podzemní dráhu.
I když teď co napíšu, je blbost obsahově -
Rosteme, padáme,
květy své skládáme
nevyšším bytostem,
bydlením pod mostem.
- takhle nějak se metrum sjednotí do daktylské "družičky", o které se nedá říct žádná kritika (až na ten obsah).