pole

vzduch plnej je síry

a korditem čpí

jsou na polích díry

a v nich chlapi spí

z nich krvavý cáry

si natrhal svět

žádný čáry máry

je nevrátí zpět

kdo tohleto spískal

řekni, za kým jít

vždyť život tu tryskal

a každý směl pít

a najednou rána

jó, smrt přišla hned

pak propánajána

se rozpadl svět

tak jako pes s tlamou

a zubama v ní

hned vášně tu planou

a přísahy zní

já v kočičí kůži

si sedím tu sám

jsem stín mezi muži

své přednosti znám

jdou po nebi mraky

a pod nima svět

čeká na zázraky

už milion let

zas v dálce se blýská

a hned potom hřmí

Bůh do země tříská

jen protože smí