Písmák Císařovy nové šaty
Vínem seLecjaká pravda odkrýváZůstal jen lživý střípekV reálu bez významuAle v souvislostechDosti ostrýDíváš se Jak do kůže se zarývá Jsem stáleAle bez odvahy A ty Jak AndersenůvBlázen nahý Pro mě však navždy
Král.
Aby bylo jasno
Nabídla jsem ti postelSvými zuby jsi trhalKrajkované prádloMojeNa mně. aby bylo jasno Zřejmě jsi kousek pozřelA teď budeš mítVelmi zdobné Ráno.
Vyšívání
Drobnými stehyVyšívámNa nebi obláčkyNadýchané hajánkyPro andělíčky Prdelaté fakánky Roztodivné květinyZ lesních barev i z políTaké slova o lásce Nit z hedvábíV písmenech se trhalaAsi znameníŽe moje city bolí Pěkně jsem tímSvoje díloPosrala.
Maškarní
Tvář v masceDýchá pach papírmašeNamalovaný úsměv Tak si ji frajer našelTeď spolu tančíMyslí siJe blbá jen takAkorát Ale kdežeOna je blbáNa kvadrát.
Za andělem
Něco šustloDotkla se myšlenka myšlenkyVyšlehly malinké plaménkyDál však tichoPluly si obě jiným směremTa jedna do nudného mořeTa křehčí za andělem Lásky.
Cizí okna
Cizí okna do mých svítíKdyž hedvábnou jemnou nitíRoztrhaná slova zašívámKdyž padám divnou únavouPři stlaní slzí pod hlavou Cizí okna do mých civíZvědavostí celá žhnouAť se tedy podívají. pro jednou.
Královnou
Vládnu mocí čarovnouBudeš to právě tyAž stanu se královnouKdo přispěchá ke trůnuŘeknePanování ti moc nejdeVíš co více by ti slušelo. Z hlavy sejmeš korunu A vlípneš mi pusu na čelo.
Do notesu
Zírám do prázdných stránek notesuJe krásný. přivezený z výletuZasloužil by si napsat báseňKterá by měla švih a noblesuTřeba o tomK čemu slzy a slova poetů Když se válčí.
Já taky
Na příděl mi odsypáváHrstičku svých vzácných chvil Nezbývá než přát siAby hodně dlouho žil A já taky.
Umělec
Ukazuje mi hvězdyJak třpytí se v kalužiTo mám namísto polibků Pak sype mně na kůžiLístky umírajících květůStovky lehounkých dotyků Má totižUměleckou duši.
Náladová
Jdu naproti Dni
Rostou před očimaSiluety domůZe sna se probouzíOkna zahálčiváNastává bod zlomuZdravím barevné RánoRozhodl VesmírŽe Noc má vystaráno Protentokrát.
Vlny
Pošlu ti hravou vlnkuAby drnkla na tvojiVšak víš. tu skrytou strunkuTvá odezva pohltí mě celouJako jedna obří vlnaA nejen moje dušeBude tebou zcela plna Chystá seVlnobití.
Mé pocity při čtení příručky Jak nedělat v životě chyby
Hm hmAhaJo aháNo vida Doposud blběJsem žila Jdu se utopit.
Na jistotu
Nebudu riskovatSudý početBělostných lístkůKopretiny(Počítat předemby bylo švindlování)Našla jsem způsobZcela jiný Třpytné hvězdy Ta dalšíNa Má mě rádSe vždycky najdeUsmívám se Jdu spát Nebo rovnou Umírat.
Slova
Slova zpívanáLaděná do láskyNa srdce cílenáMalují do sněníMilostné obrázky Slova šeptanáLaděná do touhyKam jen jsou mířená Podlehneš. ~~~ Člověče nestoudný.
Nikdy prim
Nijak se netajímŽe věčněFidlám druhé housle(. i další)A nikdyNikdy primAni v hudební síni Jeho srdceKdo si myslíŽe zajisté seCítím trpceTen na omylu jest Vážně Na moji (smutnou) čest.
Odlétám
Můj hlas je víc a víc zastřenýJak plula jsem životemVzdáleně ti šeptám slova láskySmutek je v nich silně zadřenýLoučím se s tebouOdlétám do jiné dimenze. Náhle je výška letuNa bodu nulovém Zapomněla jsem ti říct Představsimiláčkuže.
Do přístavu
Kolikrát. Inu. mnohokrátJsou mé očiVětrem osušenéMohlo by se zdát Že od smutkuCo způsobily cityNetušené Kdepak slzy. To velké vlnyMáčely mi hlavuKdyž tvůj korábHrdě připlouvalKe mně Do přístavu.
Kytka, kterou mi neutrh
Před očima mám Jasný obraz jeho tvářeTo když vkládám do herbářeModrou kytkuKterou mi neutrh Ve skrytých místech svojí kůžeCítím mýdlovou vůni mužeZ rukouKterýma mě nelaskal V rytmu kroků Do mých chtivých ušíNaléhavě bušíSlova Která mi nikdy neřekl.
A přec
Tisíce třpytných nocíMiliónZrovna probuzených červánkůZlověstně tvářících se mrakůS hřměním bušícím do spánkuNespočet vlnek tokůTěžkých vln rozbouřených řekMnoho mávnutí křídelV příletu stěhovavých ptákůStohy vychrlených slovI ukrytých nevyřčených vět Tak vzdálený jsiA přec Chceš stírat mi slzyKdyž cítíš jePo mé tváři téct.
Nejmilejší bábika
Našla jsem jiSic je ušmudlanáJak děckuNejmilejší bábikaSvé oči mhouříBožímu světluTeprv přivykáJe hrdinkouPřežila bouřiStrachů Malá. malá. hladím. Má chuti Žít.
S tebou na Kampě
Motto: Museum Kampa prostě milujeteVůně předjaříMísí seS magií barev a tvarůDo rozmanitých kompozic Miluji chvějivé napětíJak uchopit představy a myšlenkyJejich podstatuRub a líc Krása vnímáníPak ryje brázdyV plastickém povrchu paměti .
To dám
Až spadnou hvězdyZ nebe na zemVyschnou korytaVšech řekZ nekonečných moříZbyde jenom sůlZ ptákůMrtvých mrazemZtrouchnivělé peří A z lidských tělPrapodivný prach Pak přestanu MiláčkuNa tebeŽárlit To dámŽádný strach.
Vzbuď
Vtiskl mi do dlaněNamísto polibkuKřehounký obrázekNašeho hříchu Říkám mu líbej měNamísto kresbičkyNeměj již otázekVzbuď mojiHolčičí pýchu.