Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNechte ji
Autor
Anfádis
Nechala jsem zrak
V kráse lesů, luk, hor a moří
V plamenech, jimiž oheň hoří
Ve vznešenosti měst a obrazů
Na skle okna v malbě od mrazu
Nechala jsem sluch
V tónech známých písní a v hudbě přírody
V ozvěně, když ze skály skočíš do vody
Nechala jsem čich
V růžích voňavých
Nechala jsem chuť ve sladkém nektaru
V hořkosti piva, ve whisky na baru
Nechala jsem hmat
V hebké srsti zvířat, v měkkosti svetru
V důvěrném doteku vlahého větru
Nechala jsem tělo
V příbězích láskou psaných
Nechala jsem srdce
U blízkých milovaných
Bez závaží života
Je moje duše lehká
Již objímá ji nicota
A mizí
Nechte ji
Neplačte
8 názorů
plakat se má :) ... ale nepláču, bojím se míň než na pláč. Jen někdy ... A někdy jaou v člověku, tahle vzletná slova :) tek leť!
taky bych se někdy chtěla
zbavit té tíhy bolavého těla,
jindy si říkám zas
ještě je čas...
Ptám se tě tady, kdy si prubneš
osobně u mě všechny smysly,
viděl bych nyní kukuč (z)kyslý,
jak nad displejem rychle rudneš
a vztekle voláš: „Co zas blbneš!?“ ;-)