Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seThalassophobia
Autor
Madu
svou vlastní rukou mávám si jak ve snu
hlubina chladem mi olízne břicho
to šeptání, ne ticho
vitráž je rozbitá iluze vzduchu
barevné rybky se zvědavé blíží
chlad volá, tma tíží
pomezí světů na hladině děsu
do propasti zve mě, tělo mi svírá
já křičím, tma zírá
10 názorů
Janina6, šnorchlování mi zachránilo rozum. Ale udělali jsme tu chybu, že jsme nevzali ploutve a tím jsem přišla o nějaký pocit jistoty, že udělám dvě tempa a jsem o pět metrů dál.
Dokud se mi dařilo na to nemyslet, tak to bylo včera úžasný, jak plavat v akváriu. Fakt desítky nádherných barevných ryb. Ale abys tomu rozuměla- já ani neplavu do velké hloubky, jsme na kraji útesu s hromadou korálů a stejně mě svírá strach z toho co vidím vedle sebe a to je to hloubka třeba jen sedm metrů.
Gora, bohužel v tomto případě píšu ze života. Zrovna jsme s rodinou u moře a večer jsem napsala tohle, abych to ze sebe trochu dostala.
Plavat umím dobře, ale bojím se té hlubiny, toho, jak tam nevidím. Dělá se mi fyzicky špatně, když jen pomyslím na tu masu vody.
Dávám typ, ale nevím, jak se mi tam dostalo těch 66943 měsíců. Zdravím.
Specifická fobie, zajímavá báseň.
Jako malá jsem se topila, ale obavu z vody nemám, naopak.