Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZtracené dětství
Autor
Debbi
Na konci ulice
dům, za ním zahrada
lavička pod třešní
za plotem řeka
Maminka v zástěře
volá nás na oběd
běžíme
smějem se
tatínek čeká…
Ztracené dětství, které dodnes voní
když češu hřívu houpacímu koni
14 názorů
ále, nevěděl jsem co dělat, nuda, nehty vokósaný až k loktům, tak jsem se vrátil...
Radovan Jiří Voříšek
07. 10. 2024Ještě jsem se musel vrátit. Pro jednoduchost, atmosféru, pro krásu a čistotu.
Už si moc nevzpomínám, jestli jsem česala hřívu houpacímu koni, ale jinak si ho vybavuji dost dobře, byl grošovaný a trochu nakřivo, jak na něm řádilo pár generací. A lavička u nás byla pod hrušní, ostatní bylo stejné.
Radovan Jiří Voříšek
04. 10. 2024Vzpomněl jsem si na svého u babičky, trochu odřeného po bratrancích a sestřenicích, ale nejkrásnějšího! Byl na nebe vzat, komínem od kotle. I když jsem byl v té době už velkej chlap, bylo mi chvilku trošku do breku.
húpacieho koňa som nemala, len húpacieho kohúta...záblesk spomienky na prvé húpanie - strach, že sa rozhúpem príliš silno a prevrátim sa...teraz sa hojdám v kresle a neďaleká stena za mnou to istí:)
U nás rieka nebola tak blízko, dedina v brehu, pod ňou tiekol Váh a medzi nimi železnica...tá je už minulosťou, nový most cez rieku a tunely dedinu obišli. Nič už nie je ako predtým...rodičia zomreli, dom predaný a prestavaný na nepoznanie, rovnako záhrada už nie je plná ovocných stromov a orech, pýcha dvora, tiež už nie je...paradoxne, aspoň pohľad na ne tak nebolí...