už nikdy jinak

U nás vlašské ořechy opadaly už dávno, ale lísky jen částečně a modříny ještě ani nezezlátly. Podzim na etapy.

také máme ořech před okny a jeden v pytli, ale nevím kam ho zasadit. Možná do Kunratickýho lesa. 

Nó Kočko veverku tu mám taky a hezkou zrzavou

občas i černá :)

Po prvních třech řádcích jsem si pomyslel – no, to teda vydržel dadí vánoční stromeček fakt hodně dlouho...

Já jsem mimochodem před pár minutama pozřel pět vlašských a dva lískové ořechy. Jde o mou oblíbenou poživatinu. (moji prapředci bratranci Veverkové však myslím nejsou)

P. S. Eventuálně promiň styl komentáře. Já už je ale holt asi nikdy nebudu psát jinak... ;-)

Ladovy obrázky, příběhy, říkanky si myslím oblíbí každé dítě ve všech dobách co byly a budou :)

a dospělí jakbysmet

Máme obrovský ořech hned před dveřmi domku na plácku. Je to můj oblíbený strom, i když už dva roky za sebou neměl jediný ořech - omrznul.

Na ně si vzpomenu pokaždý, když vidím ty všelijaký napodobeniny. Pro mě je Lada nenahraditelnej.

Taky si občas vzpomenu na Ladovy obrázky, naposledy, když jsem se procházela na Vrchu sv.Kříže u nás, louka lemovaná stromy plná dospělých, dětí a psů a nad ní na kopci létali draci :)

Celkem hezké nnastavení duše. Nám shazují listí již koncem léta, jsme na písku,

doufám příští rok že bude ale víc skořápek než listí.