Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNávštěvník
Autor
Rede
Já sedím uprostřed temna,
kde nikde nic živého se nezdá.
Já cítím pouze tlukot srdce
a jen svůj dech lehký jak dnešní svět.
Pak začnu vnímat okolí,
kdy vzduch se přemění,
na hrůzu největší.
Další dech jsem ucítil!
Dech mi ztěžknul
a srdce se rozbušilo.
Někdo stojí za mnou!
Však já chladnou hlavu zachoval.
Já jsem se bál zeptat,
protože jsem se bál možné odpovědi.
Seděl jsem dál a čekal,
kdo záhadný cizinec v hrsti mě má.
Pak ozval se šum
a začal ve mně ruch.
Já se však nepohnul
a klid jsem v sobě zas naleznul.
„Ty se nebojíš?“
Ty slova byla jako jed,
která se rozlehla přes ten děs,
co ve mně začal hledat mez.
Já otevřel oči a on tam stál.
Temný stín plný nenávisti
smál se mému strachu!
Já nemohl pohnout rty.
On přešel přede mě
a já oči dal vzpřímeně.
Vyrovnanost jsem už nenašel.
Strach už v plné moci mě měl!
Měl mě ve své hrsti,
já volal v duchu po milosti!
Já čím dál více jsem byl bezmoci,
volal jsem po pomoci!
„Pomoc mi světlo! Vyvézt mě z temnoty!“
Tu odbila půlnoc!
Stín se ke mně sápe jako tygr po kořisti!
Cítím jeho tíhu na prsou
Jako by mě chtěla přetrhnout!
Už jsem myslel, že je po mně.
V tom se objevilo něco ve mně!
Samotné světlo bílé jako lilie.
„Nech ho na pokoji!“
Temnota se stáhla pod zem.
Byla zahnaná až někam za zlem.
Světlo se stalo vítězem
a temnota poraženým.
Ten čas jsem šťastným byl,
ale nyní jsem vše pochopil,
kdy jsem začal vnímat ten okolní svět.
„Ach temnoto! Jak mi chybíš!“
Pro tenhle krutý svět,
Mně nedala temnota vysokou zeď.
Zeď chránicí před okolním zlem,
které mě ničí každý den…
7 názorů
lawenderr_
30. 12. 2024... kdo záhadný cizinec v hrsti mě má ...
... Ty slova byla jako jed, ...
... Já čím dál více jsem byl bezmoci, ...
máš tam pár chybek :) - soustředila bych se na kratší texty, dají se lépe propracovat
Další autor, který neví, že má čeština nevyjádřený podmět. To JÁ tam čtenáře ubíjí.
Shakespearovi stačil na vyjádření myšlenky sonet, tj. 14 veršů. Proč si myslíte, že čím delší text, tím víc báseň?
A teď vážně - zkuste formulovat myšlenku max. na délku sonetu. Vypadne hromada balastu, který odvádí pozornost čtenáře. Nemusíte všechno co chcete říct, nacpat do jednoho textu. Jedna srozumitelná myšlenka, která je řečena tak, aby se s ní čtenář mohl ztotožnit.
Pro tenhle krutý svět
mi dá VZP pojištění hned
bude to zeď chránící mě před nemocí
VZP umí každému pomoci!
Na vině může být nedostatek spánku nebo dehydratace. Jsi u nás pojištěný? Bylo by to namístě.
Radovan Jiří Voříšek
30. 12. 2024Asi je mi jasné, co chceš čtenáři sdělit. K tomu podle mě stačí mnohem kratší text. Tomu by jistě prospělo vynechání velmi známých a často používaných obrazů - tlukot srdce, slova jako jed, vyvádění z temnoty... Pokud se autor rozhodne rýmovat, pak se přikláním k rýmům kvalitním. Rýmy jako:
bezmoci - pomoci,
mně - mně... jimi nejsou.
Moc nepomůže, když se báseň zařadí do kategorie volných veršů. Pomůže taková slova nedávat na konce veršů.
Báseň má silný děj i pointu, byla by škoda na ni ještě nekouknout a nevylepšit. K té délce ještě dodám, že není nutné u básničky vypovídat podrobně selý děj. Prakticky vždycky je lepší naznačovat, načrtávat... aby i čtenář měl možnost hledání, dosazování svých myšlenek. Tak mnoho zdaru v další tvorbě. Piš, škrtej, překopávej, vylepšuj...