002/2025A.D.

Jako pes. Čekám na každou zprávu v mobidebilu od Tebe. Slovo. Větu. Nebo třeba zavolání. Taky na každý každičký Tvůj pohled. Úsměv. Na všechno co můžeš a hlavně chceš mi dát. Víš? Taky Tě mám moc rád. Trdlo. Blázen. Kamarád. Vlastně... Ani dnes jsem si neodpustil pohladit Tě po vLáskách. Na drzo. Přede všemi. Stejně: Ať si každý myslí co chce (a stejně to tak i dělá že?) a nebo ať si vylíže řiť. Hmmm... To je teda asi nemožné. Ale tak... A Ty? Držela jsi jako poslušná fenka. Ani tlustá ani tenká. Hmmm...

Dnes jsem byl v zaměstnání upozorněn že mám na svém autíčku úplně prázdnou pneu vpravo vzadu. No a tak se jal po fajrontu v dešti mrazu měnit Dé efekt za rezervu. Což se úspěšně zdařilo. A kolega mi řiká: V bestdrive jsou do pěti tam ti to daj do cajku. Jo. Jenže... Jet přes tu zku*venou zam*danou BřecLove to je fuckt za trest... Chjó... Potom u kasáreň Breclavských malovaných jsem Tě zdravil jako vždy: Ahoj miláčku co děláš jak se máš a tak. A tak jsem byl pak mírně přeqapen když jsem Tě pouštěl na přechodu u Hrušky a Ty...? Zamyšlená? Ustaraná? Nepřítomná. Ni duchem ni pohledem. Ale furt krásná. Furtfurtfurt. Erfurt. Vůbec sis nevšimla že jsem tam byl. S Tebou. Vedle Tebe. Pro Tebe.

A pak že láska nezebe.

Psal jsem Ti o tom ShortMessage ale...

A pak že_